Laureát

MUDr. Zuzana Libá, Ph.D.

Nositelka Neuron Impulsu za rok 2014 - medicína

MUDr. Zuzana Libá, Ph.D.

(* 1979) Magisterský titul v oboru všeobecného lékařství získala v roce 2003 na 2. lékařské fakultě UK v Praze, doktorský titul v oboru imunologie obhájila o pět let později. V roce 2009 získala specializovanou způsobilost v oboru dětské lékařství a v roce 2011 v oboru dětské neurologie. V letech 2003 až 2006 pracovala na Pediatrické klinice 2. LF UK a FN Motol, od října 2006 pracuje na Klinice dětské neurologie 2. LF UK a FN Motol. Zabývá se neuroimunologii – záněty v nervovém systému a autoimunitním postižením centrálního nervového systému a jejich léčbou u dětí.


Roztroušená skleróza, cukrovka 1. typu, Bechtěrevova choroba, lupénka... to jsou jen některé z nemocí vyvolané chybnou funkcí našeho imunitního systému. Bílé krvinky a ostatní složky obranného systému nás chrání před bakteriemi, viry a dalšími vetřelci, ale občas, z dosud neznámých příčin, napadnou naši ochránci vlastní tkáň, včetně mozku a míchy. Autoimunitních nemocí v civilizované společnosti přibývá. „Rozpoznat je a co nejdříve cíleně léčit je často velmi složité, proto chci přispět k přesnější diagnostice a k poznání příčin zánětu v mozku nebo v míše,“ říká MUDr. Zuzana Libá Ph.D., která na svůj výzkum dostala 960 tisíc korun od Nadačního fondu Neuron.

Rozhovor se Zuzanou Libou

Jaké jsou příznaky autoimunitních nemocí mozku nebo míchy?
Není jediný určující příznak, jde o široké spektrum projevů. Může to být únava, porucha chůze, porucha rovnováhy, ztráta orientace v prostoru, epileptický záchvat... Znám i případ, kdy se pacient ráno probudil a neviděl. Autoimunitní zánět v mozku a míše tvoří podskupinu onemocnění, které jsou potenciálně léčitelné, ale musíme je dobře diagnostikovat a pochopit. Rozpoznat autoimunní podstatu onemocnění je často obtížné. Popisujeme příznaky, hledáme souvislosti, snažíme se najít příčinu a léčit.

Nemůže při diagnostice pomoci magnetická rezonance, která zobrazuje aktivitu nervových buněk?
Magnetická rezonance ukáže destrukci nervové tkáně až ve chvíli, kdy nabyde velkého rozsahu, ale nedokáže rozpoznat, jestli zánět způsobuje například poruchu v přenosu informací na úrovni buněk.

Jaké jsou možnosti léčby?
Někdy se uzdravení rovná skoro zázraku. Například pacientovi, který oslepl, se po včasném podání léků zrak opět vrátil. Jindy odezní příznaky samy. Často však léčíme na hranici dostupných možností a přesto k uzdravení nedojde. Jako lék první volby se podávají především kortikoidy. Potlačují zánět v nervovém systému, ale mají spoustu nežádoucích účinků. Užíváme je, dokud se nepodaří určit diagnózu a rozhodnout, zda a jaký z několika málo dalších preparátů, které máme k dispozici, bude nejlépe působit. Zcela jiná je situace u lidí s roztroušenou sklerózou. Touto nemocí trpí hodně lidí a farmaceutické firmy nabízejí nové a nové léky.

Kde v našem těle sídlí imunitní systém?
Buňky imunitního systému se vytvářejí v kostní dřeni, v brzlíku a ve slezině. Po svém vzniku se rozmísťují po celém těle a sledují signály nebezpečí. Část imunitních buněk zůstává v mízních uzlinách, které jsou například na krku, v podpaží, v tříslech, ale i v jiných místech, kde je nemůžeme nahmatat. Mízní uzliny jsou pro imunitní systém důležité, je to místo setkávání se a místo, kde se rozbíhá zánětlivá – ochranná odpověď. Do mízních uzlin přinášejí buňky z terénu signály nebezpečí, na které je třeba reagovat. Imunitní reakce nepodléhá kontrole mozku.

Jaký je princip autoimuntního onemocnění?
Buňky imunitního systému dostávají mylnou informaci, že je nezbytné zasáhnout v těle i když to nutné není, anebo pokračují v započatém boji s vetřelci, i když už byli nepřátelé zlikvidováni.

Kdo přenáší informace mezi buňkami?
Cytokiny, jde o bílkoviny vylučované imunitními buňkami. Podle hladiny cytokinů můžeme zjistit, aktuální nastavení v imunitním systému.

Můžete vysvětlit podstatu a přínos vašeho projektu?
Chci sledovat hladiny cytokinů u pacientů s prokazatelným autoimunitním onemocněním mozku anebo míchy a porovnat s nálezy u zdravých lidí. Předpokládám, že vystopujeme nějaké zákonitosti. Zároveň můžeme lépe kontrolovat efekt zvolené léčby. Často totiž pacienti mají příznaky autoimunitního onemocnění, ale vyšetření neukazují žádné odchylky od normálu. Léčíme tedy „jen“ podle zkušeností. Cílem mého projektu je přispět k rozpoznání autoimunitního zánětu v mozku a míše.

Souvisí autoimunitní onemocnění s věkem?
Onemocnět může každý a v jakémkoli věku, ale existují určité vrcholy, kdy bývá nervová tkáň napadena častěji. Obecně se zdá, že autoimunitní choroby více postihují ženy, patrně v souvislosti s hormonálním cyklem. Není příliš informací o tom, jak těmito nemocemi trpí děti, proto chci ve svém projektu rovněž zmapovat a lépe definovat výskyt nemocí u této skupiny pacientů.

Text a foto: Josef Matyáš