Laureát

Dr. Vladimir Lotoreichik

Cena Neuron pro mladé nadějné vědce za výzkum ve spektrální teorii a tvarové optimalizaci 2019 v oboru matematika

Dr. Vladimir Lotoreichik

Vladimir Lotoreichik oceněn za svůj výzkum ve spektrální teorii a tvarové optimalizaci. Snaží se matematicky dokázat, že určitý tvar tělesa optimalizuje energii mezi všechny tvary, které splňují určité geometrické podmínky.

„Jsem sebekritický člověk a tak jsem překvapen, že jsem Cenu Neuron obdržel. Těší mě, že je můj výzkum takto oceněn. Motivuje mě to do další práce a zároveň cítím velkou odpovědnost,“ říká Vladimir Lotoreichik.

Seznamte se s Vladimirem Lotoreichikem a ostatními mladými vědci v krátkém videu

Co na sebe prozradil Vladimir Lotoreichik?

Jak byste laikovi třemi větami vysvětlil, čím se zabýváte?
Můj výzkum se týká matematických problémů, které jsou inspirovány novými pokroky ve fyzice. Nedávno jsem se začal zajímat o tvarovou optimalizaci. Zhruba řečeno, je zadán nějaký způsob, jak spočítat energii podle tvaru. Já se snažím matematicky dokázat, že určitý tvar optimalizuje energii mezi všechny tvary splňující nějaké geometrické podmínky. Systémy v přírodě se přibližují ke stavu, ve kterém mají minimální energii. Z takového úhlu může být otázka: Proč naše Země má takový tvar, která má? formulována jako matematický problém ve tvarové optimalizaci pro určitou energii.

Jaký byl váš zatím nejodvážnější krok v životě?
Z praktických důvodů jsem absolvoval bakalářský program v počítačové vědě. Poté jsem začal studovat magisterský program a k tomu programovat na částečný úvazek. Byl jsem přesvědčený, že budu pracovat někde v průmyslu, ale myšlenka, že bych raději pracoval ve výzkumu, mě neopouštěla od střední školy. Začal jsem si číst matematické učebnice o přestávkách v zaměstnání a po práci. Poté jsem našel svého vedoucího pro magisterskou práci v matematice. Do matematiky jsem se dostal po jednom roce a pak jsem dokončil i svůj první článek. Nedokážu posoudit, zda to byl nejodvážnější krok, ale byl to krok, který zcela změnil můj život. Myslím, že pokud člověk chce něčeho dosáhnout, musí najít odvahu udělat první krok, aniž by přemýšlel o vzdálené budoucnosti.

Kdyby se o vás psalo v učebnici, co by tam mělo být?
Jsem relativně skromný člověk. Některé mé články byly citovány ve vědeckých monografiích. Myslím, že počet těchto citací bude narůstat. Naopak je podle mě málo pravděpodobné, že se moje výsledky objeví v nejbližší době ve standardních učebnicích pro studenty. Prozatím žádná věta nenese moje jméno, ale nemůžu vyloučit, že se tak v budoucnu stane. 

Kdo je vaším vzorem? 
Nemám žádného člověka, kterého bych považoval za vzor. Můj výzkum je ovlivněn různými vědci. Stává se mi, že když někdo přednáší nové výsledky na konferenci, které se mi líbí, začínám chtít udělat také něco takového. Ve vědecké komunikaci vidím velký zdroj nových nápadů. 

Čím byste chtěl být, kdybyste nebyl tím, čím jste?
Bavilo by mě dělat výzkum v počítačové vědě a vyvíjet nové algoritmy. Myslím, že bych byl schopný zabývat se i jinými tématy v matematice, např. diskrétní matematikou, teorií čísel, kombinatorikou a geometrií. Rád bych byl součástí start-upu, který obsahuje netriviální vědeckou část.

Co byste na světě změnil, kdybyste měl tu schopnost?
Podle mě není možné vymyslet velkou světovou změnu, která bude užitečná pro každého. Co mi v životě chybí a chybělo, je spojené se vzděláváním. Nestěžuji si na výuku přírodních věd a matematiky na školách, ale chybí mi začlenění základů zdravého životního stylu a psychologie do vyučování. Považuji tyto obory za stejně důležité a přínosné pro dospívající.

Čeho se v budoucnosti obáváte?
Neexistuje věc, ze které bych měl stále strach, ale vždy existuje něco, z čeho mám obavy. Mám obavy, když musím udělat něco, co se výrazně liší od toho, co jsem dělal předtím a co zahrnuje kroky, které nezáleží pouze na mně. Je pro mě těžké akceptovat, že existují důležité věci, které nejsem schopen kontrolovat.

S kým byste chtěl strávit desetihodinový let?
Upřímně řečeno, já bych raději strávil tak dlouhý let sám a v klidu.

Jakou knihu právě čtete? 
Z knih mě nejvíce ovlivnila kniha Anna Karenina od L. N. Tolstého. Začal jsem ji číst relativně pozdě, ale zato ve správný čas. Pomohla mi totiž rozvíjet chápání ostatních. V poslední době jsem četl knihy o psychologii a filozofii. Můj styl čtení je ovlivněn moderními technologiemi – raději přečtu hodně článků než jednu obsáhlou knihu.

LAUREÁTI 2019

Věří, že věda posouvá
společnost dobrým směrem

Jiří Friml

prof. Jiří Friml, Ph.D., Dr. rer. nat

Cena Neuron za celoživotní přínos vědě 2019 v oboru biologie

Jiří Friml je oceněn za celoživotní výzkum rostlinného hormonu auxin, který dělá z rostlin organismy odolnější, než jsou lidé. Přišel na to, že právě auxin umožňuje rostlinám flexibilně se přizpůsobit změnám vnějšího prostředí – a přežit. Dvojnásobný držitel prestižních ERC grantů nyní působí na Institute of Science and Technology Austria. Jeho poznatky by mohly brzy zefektivnit pěstování plodin či zlepšit jejich kvalitu.

Jan Nekovář

prof. Jan Nekovář, Ph.D.

Cena Neuron za významný vědecký objev 2019 v oboru matematika

Jan Nekovář oceněn za objevy v oboru teorie čísel. Jeho matematické důkazy z teorie eliptických křivek přispěly k udělení Fieldsovy medaile („Nobelovy ceny“ za matematiku) v roce 2014. V současnosti působí jako profesor na Sorbonně a je považován za jednoho z nejvýraznějších českých matematiků.

Lucie Kalousová

Lucie Kalousová, Ph.D., B.A., M.A.

Cena Neuron pro mladé nadějné vědce za výzkum vztahu mezi sociální nerovností a zdravím populace 2019 v oboru společenské vědy

Lucie Kalousová oceněna za výzkum vztahu mezi sociální nerovností a zdravím populace. Naše zdraví ovlivňuje nejen zdravotní péče či genetické dispozice, ale také faktory jako vzdělání, příjem či čtvrť, ve které žijeme. Zkoumá, proč je v některých zemích vztah mezi socioekonomickým statusem a zdravím silnější (např. ve USA) a v jiných slabší (např. ve Švédsku), a jak se dá takovému silnému vztahu předejít.

Petr Kohout

Petr Kohout, Ph.D.

Cena Neuron pro mladé nadějné vědce za výzkum prospěšného vztahu mezi houbami a rostlinami – mykorhizní symbiózy 2019 v oboru biologie

Petr Kohout svým výzkumem jako jeden z prvních u nás upozornil na to, že houby mohou ovlivňovat podobu celé naší krajiny – vytvářejí v půdě hustou síť, která rostliny propojuje, efektivně distribuuje živiny a pomáhá jim vzájemně komunikovat. To má vliv na kvalitu půdy a podobu celých rostlinných společenstev.

Ondřej Pejcha

Ondřej Pejcha, Ph.D.

Cena Neuron pro mladé nadějné vědce za významné obohacení současných poznatků o chování supernov a jiných zániků a proměn hvězd 2019 v oboru fyzika

Ondřej Pejcha oceněn za významné obohacení současných poznatků o chování supernov a jiných zániků a proměn hvězd. Je držitelem prestižního ERC grantu a patří k nejtalentovanějším astrofyzikům u nás.

STÁT SE MECENÁŠEM

Posouvejte hranice poznání
& nechte skvělé myšlenky růst

Buďte v obraze

Objevy čekají všude, tak je nepropásněte! Každý měsíc vám zašleme dávku čerstvých informací ze světa vědy a Neuronu.