prof. Dr. Tim Clark

Tim Clark se narodil v jižní Anglii a studoval chemii na Univerzitě v Kentu, kde obdržel nejvyšší ocenění pro bakaláře věd v roce 1969. V roce 1973 obdržel doktorský titul Ph.D. na Královské univerzitě v Belfastu za svou práci v oblasti termochemie a vlastností pevného stavu adamantanových a diamantanových derivátů. Po dvouletém postdoktorském působení u společnosti Imperial Chemical Industries v Belfastu se v roce 1975 přesunul na Princetonskou Univerzitu jako postdoktorant NATO, pracující pro Paula Schleyera. Schleyera následoval v roce 1976 do Institutu pro organickou chemii Univerzity Erlangen-Nürnberg. V současné době je technickým ředitelem Centra pro počítačovou chemii v Erlangenu a profesorem výpočetní chemie v Portsmouthu ve Velké Británii, kde je rovněž ředitelem Centra pro molekulární design.

Je autorem 340 článků ve vědeckých časopisech a dvou knih a jeho h-index je 47. Je zakládajícím editorem Časopisu pro molekulární modelování. V roce 2009 obdržel medaili Klause Wilhelma von der Lieth za molekulární grafiku a modelovou společnost. V únoru 2013 přednášel na Univerzitě v Georgii sérii přednášek věnované odkazu Paula Schleyera.

Tim Clark je členem správní rady Klastru excelence v oblasti strojírenství a pokročilých materiálů v Erlangenu a spolukoordinátorem výzkumné oblasti víceškálového modelování a simulací. Je koordinátorem projektu vysoce výkonného počítačově asistovaného designu léků (hpCADD), financovaného německým federálním ministerstvem výzkumu a vzdělávání.

Tim Clark se zabývá výzkumem rozvoje a aplikace metod kvantové mechaniky v anorganické, organické a biologické chemii, teorií transferu elektronů a simulací organických a anorganických reakčních mechanismů. V nedávné době se zabýval využitím simulací klasické molekulární dynamiky v dlouhodobé škále, aby zjistil, kolik proteinů a proteinových DNA komplexů je zapojeno do odolnostních mechanismů bakterií tetracyklinových antibiotik a kontrolou obranných mechanismů bakterií snižujících metylaci.

Od roku 2007 se jeho tým soustředí na vývoj a aplikaci nových technik simulace nových materiálů a přístrojů, zejména v oblastech konverze solární energie a organické elektroniky. Významným aspektem tohoto výzkumu je rozšíření záběru pro aplikování technik kvantové mechaniky na stovky a tisíce atomů za využití superpočítačů.