doc. Mirjam Fried, Ph.D.

Docentka Mirjam Fried zkoumá souvislosti mezi jazykem a lidskou kognicí, tj. mezi uspořádáním jazykového systému, jehož vlastnosti i proměny v čase pozorujeme v běžném komunikačním chování lidí, a obecnými mentálními procesy, které mají základ v naší obecně-kognitivní výbavě. Je průkopnicí ve výzkumu, který spojuje témata gramatikalizační teorie s možnostmi konstrukčně-gramatického přístupu pro diachronní analýzu, a nejnověji také v rozvíjení tohoto modelu v analýze mluvené komunikace.

Působí jako ředitelka Ústavu obecné lingvistiky na FF UK, kde zároveň vede badatelský tým Empirical Perspectives on Communication and Cognition; jeho výzkumným cílem je vytvořit obecný model integrované lingvistické analýzy, který dokáže postihnout konvencionalizované vztahy mezi gramatickou, zvukovou a gestikulační strukturou spontánně produkovaného jazyka. Je rovněž hlavní řešitelkou celofakultního projektu OP VVV-Excelentní výzkum Kreativita a adaptabilita jako předpoklad úspěchu Evropy v propojeném světě (2018-2022), který směřuje k nastavení dlouhodobě udržitelného výzkumného programu na FF UK, založeného na skutečné interdisciplinaritě v oblasti humanitních a společenských věd.

Absolvovala studium bohemistiky a klasické filologie na FF UK a vystudovala obecnou lingvistiku na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde v r. 1995 získala doktorát. Tamtéž působila jako odborný asistent v letech 1998-2001, po jednoročním hostování na Oregonské univerzitě. V letech 2001-2008 přednášela na univerzitě v Princetonu a v r. 2008 získala hodnost docenta na Univerzitě v Helsinkách, kde pravidelně přednášela od r. 2001. V letech 2008-2011 pracovala v ÚJČ AV ČR, od r. 2011 působí na FF UK, v letech 2014-2017 také jako její děkanka. Od r. 2013 je členkou Vědecké rady AV ČR.

Její editorská činnost zahrnuje šéfredaktorství časopisu Constructions and Frames (John Benjamins), jejž  v r. 2008 spoluzakládala, dlouholetou práci redaktorky knižní řady Constructional Approaches to Language (John Benjamins), kterou spoluzaložila v r. 2002, práci zástupkyně šéfredaktora časopisu Cognitive Linguistics (de Gruyter) v letech 2012-2017 a členství v řadě redakčních rad zahraničních i domácích časopisů. Je rovněž vyhledávanou odbornicí pro hodnocení grantových projektů, včetně členství v panelech ERC a předsednictví v panelech Finské akademie věd.

Ke svému působení ve vědecké radě Neuronu říká:

"Možnost podílet se na práci Neuronu beru jako velkou osobní poctu, ale především jako příležitost podílet se na smysluplné podpoře české vědy, včetně oblasti humanitní. Poslání Neuronu totiž velmi přirozeně souzní s mým přesvědčením, že humanitní věda, navzdory populárnímu mýtu o její nepotřebnosti, nemá být jakýmsi exkluzivním koníčkem vyvolených, ale má být viditelnou součástí veřejného života a přispívat k jeho kultivaci. Byť to naše společnost nerada slyší, jsou to právě humanitní obory, které představují nejlepší nástroj k poznávání nás samých jako komplexních lidských bytostí a mohou naši společnost připravovat na nepříliš dobře předvídatelný svět, o němž nevíme o moc více, než že bude složitý a permanentně proměnlivý. Oslovuje mě proto možnost dávat prostor i tomuto hlasu - nejen skrze oceňování vysoce kvalitních vědeckých výsledků, včetně podpory mladých odborníků, ale také v dialogu se zkušenostmi z jiných vědních oblastí a ze světa byznysu a podnikání."

Napsali o ní:

Lingvistika a její vědecké zaměření - (ČRo Leonardo, 31.10.2014)
Do čela fakulty jsem nastoupila po 666 letech - (Čro Vltava - 22.2.2017)