prof. Harald Brune

Harald Brune je řádným profesorem švýcarského federálního Institutu pro technologie v Lausanne (EPFL). Vystudoval obor fyzika na Univerzitě Ludwiga Maximiliana v Mnichově, kde získal doktorát v roce 1992 v oboru fyzikální chemie pod vedením Gerharda Ertlem (Nobelova cena za Chemii 2007) a Jürgena Behma na Fritz-Haberově institutu Společnosti Maxe Plancka v Berlíně. Poté se připojil k výzkumnému týmu Klause Kerna jako postdoktorský pracovník na EPFL, kde se v roce 1999 stal docentem a v roce 2003 řádným profesorem. Je členem americké a evropské Společnosti pro fyziku, Hans-Fischer Senior Fellow na Institutu pokročilých studií Technické university v Mnichově. Byl prezidentem divize přírodních a technických věd švýcarské Národní vědecké nadace (NSF) a nyní řídí Institut fyziky na EPFL.

Jeho výzkum, se zaměřuje na nové fyzikální a chemické vlastnosti nanostruktur na površích pevných látek a perspektivních 2D materiálů pomocí rastrovací tunelové spektroskopie kombinované s prostorově integrovanými technikami charakterizující jejich magnetické, katalytické a elektronické vlastnosti. Nejnovějším objevem H. Bruneho jsou tzv. jednoatomové magnety, kde samotný atom vykazuje stabilní magnetizaci. Tyto systémy prezentují nejmenší možné skladiště magnetické energie a jsou kandidáty na budoucí magnetické kvantové bity.

Kromě vědecké práce Prof. H. Brune také přednášel řadu kurzů z oblasti fyziky v rámci bakalářského, magisterského a doktorského studia.