Laureát

RNDr. Filip Kolář, Ph.D.

Laureát Ceny Neuron pro mladé nadějné vědce za rok 2018 - biologie

RNDr. Filip Kolář, Ph.D.

Filip Kolář se dlouhodobě zabývá evolucí rostlin. Zkoumá, jakým způsobem se rostliny v přírodě přizpůsobují měnícímu se prostředí prostřednictvím zdvojení obsahu DNA.

Ve svém výzkumu evoluce rostlin se biolog Filip Kolář zaměřuje především na roli genomové duplikace (zdvojení kompletní genetické informace). Objasnil, že ačkoliv u jiných organismů jsou podobné masivní genové mutace na škodu, rostlinám naopak pomáhají účinně reagovat na měnící se podmínky a přežít. Ovlivňují změnu jejich vzhledu, fungování populací i interakce s okolním prostředím.

Jsme hrdí na práci biologa Filipa Koláře, díky němuž víme, že genomová duplikace stojí za evolučním úspěchem rostlin.

Co na sebe prozradil Filip Kolář?

Můj přínos ve třech větách

Snažím se zjistit, jakým způsobem se rostliny v přírodě přizpůsobují měnícímu se prostředí.  Především mě zajímá role genomové duplikace (zdvojení kompletní genetické informace) – proč tato masivní mutace neškodí, ale je naopak u rostlin - včetně mnoha plodin - tak rozšířená?  I díky naší práci víme, že genomová duplikace je proces, který ovlivňuje evoluční úspěch řady rostlin v přírodě. Může totiž bezprostředně měnit jejich vzhled, fungování populací i interakce s okolním prostředím.

Co mě žene vpřed
Touha objevovat nové rostliny, místa, kde rostou, chytat evoluci „při činu“, zkoumat zákonitosti v přírodě. Taky se v rámci své práce opakovaně dostávat ven, do hor. Být v kontaktu s lidmi z celého světa a inspirovat se jimi.

Kdybych si měl vybrat slávu, nebo peníze, zvolil bych...
Peníze, za ně se dá dělat další věda, zaměstnat další skvělé studenty, poslat je do ciziny na zkušenou... A objevovat víc!

Tři faktory, díky nimž jsem dnes tam, kde jsem 
Můj bývalý školitel Honza Suda, který mě (a vlastně celou mou generaci) přivedl svým neuvěřitelným nadšením k zájmu o polyploidní rostliny, otevřel síť kontaktů do zahraničí a umožnil naprosto svobodně dělat to, co jsem chtěl. Prostředí na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích v době mého magisterského studia – spousta nadšených kolegů a spolužáků pohybujících se volně mezi vědními obory. Exkurze do dalekých krajů umožňující poznávat jejich přírodní rozmanitosti. Tolerantní rodina, která mě vždycky pouštěla (nebo se mnou cestovala) tam, kam bylo potřeba - na terénní výzkumy, konference i stáže.

Největší objev v dějinách mého oboru
Že když máte dvakrát víc chromozomů, vypadáte jinak, a to vám přímo může pomoci v adaptaci v novém prostředí (Ramsey 2011). Krásný, jednoduchý, ale jasný experiment u kalifornských řebříčků, - učebnicového příkladu evoluce u rostlin.

Největší mýtus, omyl či blud v mém oboru
Že se rostliny nedokáží vypořádat s velkými mutacemi, že je genomová duplikace slepou uličkou evoluce.

Kde hledám inspiraci
Venku, během výletů v přírodě. V hospodě, během diskuzí s  kolegy - kamarády z různých pracovišť po světě. A v naší pracovně se studenty v našem týmu, ti vždycky přijdou s něčím novým, co by mě nikdy nenapadlo.

Co rád čtu
Teď hlavně vědecké články, i když ani to pořádně nestíhám. Takže vlastně hlavně dětem pohádky.

Jakou hudbu rád poslouchám
Asi jakoukoliv.

Filip Kolář v médiích: