Biologie

John G. Hildebrand

John G. Hildebrand

Člen Mezinárodní vědecké rady oboru biologie

Erik  de Clercq

Erik de Clercq

Člen Mezinárodní vědecké rady oboru biologie

Patricia (Pat) Anne  Nuttall

Patricia (Pat) Anne Nuttall, nositelka Řádu britského impéria

Člen Mezinárodní vědecké rady oboru biologie

Jiří Friml

prof. Jiří Friml, Ph.D., Dr. rer. nat

Cena Neuron za celoživotní přínos vědě 2019 v oboru biologie

Jiří Friml je oceněn za celoživotní výzkum rostlinného hormonu auxin, který dělá z rostlin organismy odolnější, než jsou lidé. Přišel na to, že právě auxin umožňuje rostlinám flexibilně se přizpůsobit změnám vnějšího prostředí – a přežit. Dvojnásobný držitel prestižních ERC grantů nyní působí na Institute of Science and Technology Austria. Jeho poznatky by mohly brzy zefektivnit pěstování plodin či zlepšit jejich kvalitu.

Petr Kohout

Petr Kohout, Ph.D.

Cena Neuron pro mladé nadějné vědce za výzkum prospěšného vztahu mezi houbami a rostlinami – mykorhizní symbiózy 2019 v oboru biologie

Petr Kohout svým výzkumem jako jeden z prvních u nás upozornil na to, že houby mohou ovlivňovat podobu celé naší krajiny – vytvářejí v půdě hustou síť, která rostliny propojuje, efektivně distribuuje živiny a pomáhá jim vzájemně komunikovat. To má vliv na kvalitu půdy a podobu celých rostlinných společenstev.

Jan Klein

prof. RNDr. Jan Klein, Ph.D

Laureát Ceny Neuron za přínos světové vědě za rok 2018 - biologie

Biolog a imunolog zakladatel moderní imunogenetiky

Petr Pyšek

prof. RNDr. Petr Pyšek, CSc.

Laureát Ceny Neuron za významný vědecký objev za rok 2018

Zkoumá migraci rostlin a živočichů a její důsledky na životní prostředí, ekonomiku a zdraví lidí

Filip Kolář

prof. RNDr. Filip Kolář, CSc.

Laureát Ceny Neuron pro mladé vědce za rok 2018 - biologie

Dlouhodobě se zabývá evolucí rostlin

Josef Svoboda

Josef Svoboda

Laureát Ceny Neuron za přínos světové vědě za rok 2017 - biologie

Nikdy v životě nic není ztraceno. Tak lze shrnout motto obdivuhodného muže, arktického ekologa Josefa Svobody, který svou profesní kariéru začal až po čtyřicítce.

Martin Schwarzer

Mgr. Martin Schwarzer, PhD.

Nositel Neuron Impulsu za rok 2017 - biologie

Martin Schwarzer pracuje na projektu, jehož výsledky mohou alespoň částečně vyřešit podvýživu

Petr Kašpárek

Mgr. Petr Kašpárek, PhD.

Nositel Neuron Impulsu za rok 2017 - biologie

Zkoumá původ vlasových defektů a pokouší se tak poprvé detailně popsat roli proteáz.

Marek Eliáš

doc. Mgr. Marek Eliáš, PhD.

Laureát Ceny Neuron pro mladé vědce za rok 2017 - biologie

Zkoumá vývoj nejstarších organismů na Zemi

Jan  Svoboda

prof. RNDr. Jan Svoboda, DrSc.

Laureát Ceny Neuron za přínos světové vědě za rok 2016 - biologie

Rakovinu mohou vyvolat tzv. retroviry, když přenesou svojí genetickou informaci do zdravé buňky a ta se změní ve zhoubnou

Pavel Plevka

Mgr. Pavel Plevka, Ph.D.

Laureát Ceny Neuron pro mladé vědce za rok 2016 - biologie

Odhaluje slabá místa pikornavirů, které způsobují běžná nachlazení, ale i nebezpečné záněty mozku

Vítězslav Bryja

doc. Mgr. Vítězslav Bryja, Ph.D.

Nositel Neuron Impulsu za rok 2016 - biologie

Chce dokázat svojí hypotézu, že jeden typ bílkovin, zvaný Wnt, může ovlivňovat nejen chování buněk, které spolu těsně sousedí, ale i těch na opačném konci těl

Jiří Friml

prof. Jiří Friml, Ph.D., Dr. rer. nat

Garant vědecké rady oboru biologie

Jiří Friml se zabývá výzkumem rostlinného hormonu auxin. Přišel na to, že právě auxin umožňuje rostlinám flexibilně se přizpůsobit změnám vnějšího prostředí – a přežit. Dvojnásobný držitel prestižních ERC grantů nyní působí na Institute of Science and Technology Austria. Jeho poznatky by mohly brzy zefektivnit pěstování plodin či zlepšit jejich kvalitu. Je laureátem Ceny Neuron 2019 za celoživotní přínos vědě v oboru biologie.

Štěpánka  Vaňáčová

doc. Mgr. Štěpánka Vaňáčová, Ph.D.

Členka vědecké rady oboru biologie

Štěpánka Vaňáčová působí v Brně od roku 2008, kdy si na Masarykově univerzitě založila vlastní výzkumnou skupinu. S kolegy se věnuje studiu ribonukleové kyseliny (RNA), která hraje v živých organismech důležitou roli v regulování různých procesů. Její různé typy například určují, kdy a zda se začnou v embryu vyvíjet konkrétní tkáně. Vaňáčová a její tým se pak zabývají tím, jaké mechanismy v buňce kontrolují to, zda se vytvořila správná RNA, případně jsou zodpovědné za odstranění té špatné.

Julius Lukeš

prof. RNDr. Julius Lukeš, CSc.

Člen vědecké rady oboru biologie

V centru jeho zájmů jsou jednobuněční parazité, u nichž studuje jejich morfologii, vývoj a molekulární a buněčné procesy.