Laureát

prof. RNDr. Bedřich Velický, CSc.

Laureát Ceny Neuron za přínos světové vědě za rok 2013 - fyzika

Uznávaný teoretický fyzik v oblasti elektronové struktury pevných látek

prof. RNDr. Bedřich Velický, CSc.

Narodil se v roce 1938. Po absolutoriu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy nastoupil v roce 1960 na Ústav fyziky pevných látek Československé akademie věd v Praze (později Fyzikální ústav ČSAV). Zde postupně pracoval jako vedoucí teoretické a optické skupiny, oddělení polovodičů a oddělení teoretické fyziky. V roce 1966 předložil a obhájil disertaci a vědecká hodnost CSc. mu byla udělena Kolegiem fyziky ČSAV. Po roce 1989 se účastnil transformace Akademie věd ČR, kromě jiných funkcí byl viceprezidentem akademické Grantové agentury a v letech 1993 až 1999 člen akademické Vědecké rady. Od roku 1992 působí jako vedoucí vědecký pracovník na Katedře polovodičů MFF UK. Od roku 1996 pracuje také na Katedře teoretické fyziky Masarykovy University v Brně a od roku 1999 je vědeckým pracovníkem Centra pro teoretická studia UK se zaměřením na filozofii a historii přírodních věd. Oddělení teorie na Katedře fyziky kondenzovaných látek MFF UK vede od roku 2001. Profesorem Univerzity Karlovy pro fyziku – teoretickou fyziku byl jmenován v roce 2000, profesorem Masarykovy univerzity pro teoretickou a obecnou fyziku je od roku 2001.

Moderní teorie pevných látek objasňuje jejich vznik, atomární stavbu i vlastnosti zkoumáním pohybů kolektivu elektronů vnesených jednotlivými atomy. Na této mikroskopické úrovni se daří pochopit i předvídat nové, často překvapivé jevy. Bedřich Velický přispěl zejména k bádání v oblasti polovodičů, neuspořádaných látek a kvantového transportu.

Profesor Velický vybudoval a dlouhodobě vedl Teoretické oddělení Fyzikálního ústavu ČSAV. Od roku 1991 působí na MFF UK, kde je profesorem fyziky a vede Oddělení teoretické fyziky na Katedře fyziky kondenzovaných soustav. Je předním, světově uznávaným odborníkem v teorii pevných látek a specializuje se na studium neuspořádaných systémů a nerovnovážných dějů v pevných látkách. Publikoval více než sto prací, na něž je více než 3 500 odkazů v odborné literatuře.