Neuron Club online - Pandemie: fakta a nejbližší výhledy

Rozporuplné informace k pandemii vnášejí do společnosti nejistotu. NF Neuron se proto rozhodl zorganizovat v rámci Neuron Clubu online přehlednou panelovou diskusi se špičkovými vědci na téma Pandemie: Fakta a nejbližší výhledy, aby se lidé mohli lépe zorientovat v současné situaci. Online panelová diskuze proběhla v úterý 10. listopadu a zaměřila se na fakta o pandemii, nejbližší výhledy a skutečnost, že pandemie je pro lidstvo sice hrozbou, současně ale i impulsem k pozitivním změnám.

„Německo se opírá o Institut Roberta Kocha, který po první vlně rapidně zlepšil komunikaci s veřejností. V Česku podobná instituce, která by uceleně informovala o stavu pandemické situace, zatím chybí,“ vysvětluje k motivaci k organizaci diskuze Monika Vondráková, Neuron Founder. Docent Jan Konvalinka, moderátor diskuze, se nechal slyšet, že bláboly zabíjejí. Jaký je současný stav dle slov odborníků? Zjistěte v přehledném shrnutí diskuze s respektovanými vědci.

Strategie „The Hammer and the Dance“

V řešení pandemie existují dvě základní strategie – strategie zmírnění a tvrdší strategie potlačení, ke které můžeme zařadit právě strategii „kladiva a tance“. Vědci se shodují, že právě tato strategie patří mezi ty nejúčinnější a zároveň nejméně ničivé. V první fázi je třeba jednat rychle a agresivně a nastavit drakonická opatření tak, aby rychle rostoucí křivka počtu nakažených nestačila nabrat na síle a pomalu změnila směr. Po několika týdnech fáze „kladiva“ může společnost přepnout do fáze „tance“, tedy dlouhodobé snahy zkrotit epidemii, dokud nebude vakcína. Díky fázi kladiva se nám daří situaci lépe zvládnout.

Silná druhá vlna

Současná druhá vlna je, je oproti první vlně, která u nás prakticky neproběhla, silnější. Velká část lidí, kteří jsou nakažení, tak stále uniká. Počet hospitalizovaných je maximálně 4 % z denního přírůstku. Alarmující je, že se zvyšuje počet starších jedinců, přijímaných v těžkém stavu na JIP, kteří přicházejí hlavně ze seniorských domů. Problémem je také téměř 5 % positivních zdravotníků, kteří jsou hrdlem lahve. Přístrojů je v naší zemi dost, ale personál, který by s nimi uměl pracovat je limitující. Není možné naučit lidi za 14 dní pracovat s plicním ventilátorem.

Testování a trasování

Počet testů je třeba ještě zvýšit, alespoň na 50 tisíc, aby byli zachyceni bezpříznakoví jedinci a život v zemi se mohl vrátit k normálu. Teprve, až se počty testovaných a trasovaných zvýší, bude možné postupně rozvolňovat pravidla. Důležité je, že se zvýšila důvěra veřejnosti ve vládu a ministerstva zlepšila komunikaci, myslí si vědci.

Problém je v nebezpečí zahlcení nemocnic

Profesor Ladislav Machala z nemocnice na Bulovce uvádí, že naprostá většina pacientů má mírný průběh nemoci, který může odstonat doma. Přesto je počet lidí, kteří vyžadují hospitalizaci značný, problém je v masovosti. Místa v nemocnicích jsou zbytečně blokována sociálními hospitalizacemi. Lidé z domovů, jež mají minimální nároky na zdravotnické služby, by mohli být do budoucna umisťování do jiných kapacit, například hotelů, aby zbytečně nezaměstnávali personál, který je potřeba pro středně těžce a těžce postižené pacienty.

Terapie těžkého průběhu nemoci

U pacientů s těžkým průběhem nemoci je nasazena oxygenoterapie. Podpůrná terapie je buď virostatická léčba, jako je například dobře známý remdesivir, nebo podávání přirozených protilátek od lidí, kteří onemocnění COVID-19 přestáli. Podáván je také Dexametazon, kortikoidní hormon tlumící zánětlivé změny.

Podpůrné léky a vakcinace

Velkou nadějí jsou vakcíny, nejlépe si v tuto chvíli vede ta od společností Pfizer a BioNTech, která aktuálně hlásí 90% úspěšnost. Jedná se o RNA vakcínu, kdy se do pacienta indikuje RNA molekula, jejíž pomocí se na ribozomu vyrábí bílkovina daného viru a tělo si tak proti ní vytvoří protilátky. Pozitivní je také, že v současnosti je ve 3. fázi klinického výzkumu dalších 10 vakcín.

Zajímavý je také preparát společnosti Regeneron Pharmaceutical, který byl podán i americkému prezidentovi Trumpovi. Neil Stahl, jeden ze CEO společnosti uvádí, že tento koktej protilátek pomáhá lidem, kteří nemají na vir vlastní imunitní odpověď a výrazně snižuje nálož viru v těle, takže tito lidé nezatěžují zdravotní systém a nešíří virus dál. Příslibem je také koktejl podobného působení společnosti Eli Lilly, kterou americká FDA schválila k mimořádnému užití v nouzových případech.

Epidemiologický vývoj

Podle epidemiologa Rastislava Maďara jsme stále v nepříznivé epidemiologické situaci. Aktuální zlepšení, které nyní vidíme, je způsobeno omezenou mobilitou populace. Ve chvíli, kdy se otevřou školy a rozvolní se pravidla, situace se pravděpodobně bude mírně zhoršovat. Je proto nutné najít tu správnou míru, jak situaci přiškrcovat a rozvolňovat. Například pustit do škol první ročníky. Určitým řešením může být rotace žáků – střídavá návštěva školy jednotlivými třídami.

BESIP – Bezpečností opatření

Stejně jako vznikl BESIP a my např. se samozřejmostí používáme v automobilech bezpečností pásy, budeme se muset od teď po určitou dobu naučit žít i s bezpečnostními opatřeními vůči virovým nákazám, která se budou automaticky realizovat. Bude nutné naočkovat rizikové skupiny a přesvědčit většinu populace o smysluplnosti očkování, čímž se podaří vytvořit kolektivní imunitu. Nosit roušky a dodržovat vzdálenosti bude do té doby důležité.

Chrání rouška?

Pokud bezpříznaková nakažená osoba má roušku a potká se se zdravou osobou, která má také roušku a drží si alespoň metr odstup, tak je riziko přenosu nemoci téměř nulové. Rouška zachytí kapénky. Roušky mají smysl. Na několika případech bylo prokázáno, že například osoba infikovaná virem při osmihodinovém letu nikoho nenakazila, protože jak ona, ta všichni v okolí měli roušky.

Matematické modely a číslo R

Nejzákladnější matematický model současné pandemie je jednoduchý. Představte si, že se potkávají mechanické kuličky, a když se srazí nakažená se zdravou dojde k jiskře – ke vzplanutí nemoci. Lidé ale nejsou kuličky, mají cíle, vůli. Dochází tak k vyhasínání díky restrikcím, ale i k zažehnutí nových ohýnků. Testování dokáže tyto ohýnky odhalovat, je ale potřeba lidi motivovat, aby se testovali více.

Číslo R měří, jak epidemie roste. Je důležité o ní uvažovat řádově. Číslo R vede k restrikcím, nikdy nevíme s jistotou, co pomáhá, přesto musíme reagovat. Jan Kulveit odhaduje dopady tak, že se dívá na mezinárodní srovnávání. Nelze statisticky změřit opatření.

Covid-19 a dopady na duševní zdraví

Jak uvedla Doc. Chytilová, obavy o sebe a své blízké, obavy ze ztráty zaměstnání. Dopady pandemie a opatření proti ní se negativně podepisují na našem psychickém zdraví. Z dat dlouhodobého šetření „Život během pandemie“, které započalo v březnu u 2 tisíc respondentů, vyplývá, že se výrazně zvýšilo procento osob vykazující příznaky klinické deprese. Z původních 6 % udávalo zhoršení 20 % dotazovaných. Nejvíce zasaženy jsou mladí lidé ve věku 18-24 let.

Proto je důležité, aby stát cílil na pomoc zasažené skupině a inspiroval se v zahraničí, kde mají s prací s ohroženými skupinami velmi dobré zkušenosti.

---

Online panelová diskuze s vědci proběhla v rámci Neuron Clubu online. Tuto platformu letos NF Neuron spustil v reakci na potřebu se zorientovat v novém pandemickém světě a přemíře různých informací, které nás zaplavují. Platforma se nyní poprvé otevřela široké veřejnosti. Diskuze proběhla také díky generálním partnerům ÚOCHB a IOCB Tech. Děkujeme také společnosti Deloitte CZ za partnerství online debaty.

Debatovali:

lékař Ladislav Machala

Prof. MUDr. Ladislav Machala, Ph.D., vystudoval na Univerzitě Karlově medicínu. Pracuje v AIDS centru Nemocnice Na Bulovce, na 3. lékařské fakultě UK přednáší obor infekčních nemocí.

epidemiologové Petr Smejkal a Rastislav Maďar

MUDr. Petr Smejkal, as. se věnuje dlouhodobě interně a infekční medicíně, momentálně pracuje v pražském IKEMu jako hlavní epidemiolog a od roku 2008 také na malý úvazek v USA na pobřeží Maine v Maine Coast Memorial Hospital.

Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., MBA, FRCPS je slovenský epidemiolog, odborník na cestovní medicínu a vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity.

ekonomka Julie Chytilová

Doc. PhDr. Julie Chytilová Ph.D. získala v roce 2011 Cenu Neuron pro vědce do 40 let. Stojí za výzkumem zabývajícím se souvislostmi duševního zdraví. Působí na Institutu ekonomických studií UK a CERGE-EI.

ekonom Jakub Steiner

Mgr. Jakub Steiner, Ph.D. se věnuje teoretické ekonomii, především teorii her. Hledá příčiny, které v nedávných letech vyvolaly ekonomickou krizi ve Spojených státech a v Evropě. Od září roku 2011 působí v CERGE-EI. Je laureátem Ceny Neuron pro mladé vědce v oboru společenské vědy.

Do debaty se připojil také parazitolog prof. Julius Lukeš, člen Vědecké rady NF Neuron, který se spojil s prof. Neilem Stahlem, spoluzakladatelem firmy Regeneron Pharmaceuticals, která vyvinula koktejl protilátek REGN-COV2.

Debatou provázel biochemik a člen Vědecké rady NF Neuron doc. Jan Konvalinka a Monika Vondráková, spoluzakladatelka NF Neuron.

Poznámka: zmíněná čísla a procenta jsou orientační a byla aktuální k datu diskuze 10. 11. 2020.