Co ovlivňuje cenu energií pro koncového zákazníka, jakou roli v tom má Evropská unie a politika? Jak jsme řešili podobnou energetickou situaci v minulosti? A jaká je budoucnost? Jsou čeští vědci připraveni uvést do praxe své vynálezy na uchování energie a máme se víc soustředit na jádro, plyn, vodík nebo obnovitelná řešení? Na tyto otázky odpovídali hosté únorového Neuron Online Clubu na téma Proč jsou energie tak drahé?

„Naše debata je určená pro všechny, kteří netuší, co se kolem děje, ale vidí, že jejich účet za elektřinu roste,“ zahájil diskuzi Jan Konvalinka, který byl společně s Monikou Vondrákovou moderátorem setkání. Po debatě, která byla rozdělena do čtyř tematických celků, už všem bylo jasné, "co se kolem děje". 

Cena energií a její faktory

Co vytváří cenu energie a co je důvodem, že tak dramaticky vyletěla nahoru? To byla první otázka pro ekonoma Filipa Matějku. „Každý den probíhá aukce energie a čím víc je jí potřeba, tím je dražší. A k tomu nakupují obchodníci na rok dva dopředu," vysvětlil Matějka, "dříve byla nejdražší nabídka od uhelných elektráren, dnes jsou to plynové. A záleží na tom, kolik ho nám "car z východu" pošle a tím utvoří průměrnou cenu na trhu."

Emisní povolenky nebo snaha Evropské unie zbavit se fosilních paliv cenu energií zatím nezvyšuje. "Green Deal ještě ani nezačal fungovat, nárůst ceny je souběhem okolností," doplnila ho Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, "zdražení ceny plynu bylo nejdříve ovlivněno zvýšením poptávky zemí mimo Evropu, která ožily po pandemii, druhým faktorem je skutečnost, že loni na podzim v Německu "nefoukalo" a vypadly levné zdroje. Cena emisních povolenek se na výsledné ceně projevuje málo, jen asi dvaceti procenty."

Role politiky na cenu energií

„V Evropské unii jsme už před patnácti lety deklarovali, že nechceme fosilní paliva, ale dodavatelé plynu a ropy - Rusko a jeho sousedé, země Perského zálivu nebo Spojené státy - to brali s velkou rezervou. Ale teď jsou v reálném nebezpečí, že o peníze za ropu a plyn, které pro ně představují 80 % a víc celkových příjmů, přijdou a logicky se brání," dodal Václav Bartuška, zvláštní velvyslanec ČR pro energetickou bezpečnost. Navzdory tomu, že situace s energiemi je posledních dvacet let stabilní, ropným zemím se podařilo vytvořit pocit, že plynu není dost a že jeho cena musí vzrůst - i proto byl před Vánoci na burze plyn dvacetkrát dražší než před dvěma lety. 

Jan Konvalinka poté mířil svoji otázkou znovu na Danu Drábovou a ptal se, jakou roli na ceně energií mělo loňské uzavření jaderných elektráren v Německu. "Samozřejmě to s tím souvisí," souhlasila Drábová, "ale nezapomeňme na Francii, která měla velký problém s údržbou svých reaktorů a musela je odstavit." Filip Matějka doplnil, že energie se prodávají globálně, a tak se jednotlivé země nehrnou do výstavby nových zdrojů - nové elektrárny by totiž nesloužily jen občanům daného státu, ale obchodovalo by se s ními napříč světem.  

Lze se poučit z historie?

Třetí část debaty otevřel Jakub Rákosník, historik a laureát Ceny Neuron pro nadějné vědce, který se specializuje na sociální dějiny 19. a 20. století. Podle něj dnešní situace s rapidním zdražováním není z dlouhodobého pohledu výjimečná - na krátkodobé krize, jako dvacetinásobný skok ceny uhlí v Anglii před 100 lety, jsme sice zapomněli, ale dlouhodobé krize se do dějin výrazně promítly. „Byly zapříčiněny geopolitickou situací, environmentální situací, kdy například civilizace zlikvidovaly svoje lesy a nebylo dřevo anebo ekonomickými faktory jako je nesoulad nabídky a poptávky - a zdá se, že v dnešní době se všechny tyto faktory potkaly,“ řekl Jakub Rákosník. 

Dodal, že i krize minulosti vidí jako posun vpřed. „Dnes nadáváme na fosilní paliva, ale když se uhlí objevilo v Anglii, byl to pro ně dar z nebes. Nesmírně to nakoplo růst země a zásadně ovlivnilo průmyslovou revoluci,“ dodal Rákosník. Navázala na něj Dana Drábová, která připomněla, že jakákoliv krize je motivací pro změnu k modernizaci: „Ropné krize v 70. letech 20. století znamenaly rozvoj technologií pro využití jaderné energie. A myslím, že i současná situace způsobí větší investice do výzkumu moderních technologií, které by umožnily uchování elektřiny po rozumnou dobu za rozumné peníze.“

Rozvoj technologie energie

„Jsme technologičtí optimisté a věříme, že vše dobře dopadne,“ zahájil poslední část Neuron Online Clubu Jan Konvalinka. Slovo dostal Tomáš Slanina, vedoucí skupiny ÚOCHB, který aktuálně pracuje na projektu rychlé a ekologické výroby elektřiny a zároveň její uskladňování. „Chceme vyrobit solární panel, který je aktivní, dokáže uchovat elektrickou energii a uvolňovat ji ve chvíli, kdy slunce nesvítí. Solární panel a baterie v jednom. V laboratořích už nám to funguje,“ vysvětlil Tomáš Slanina svůj projekt, na který aktuálně získal ERC grant. Na výzkumnou část, která je plánovaná na pět let, musí pak v podobné délce času navázat inženýrské a obchodní řešení.

Přečtěte si víc ze závěrů naší debaty v českých médiích:

Seznam Zprávy: „Green Deal je pro část světa hrozba.“ Debata Neuron Clubu o cenách energií

Forbes: Válka kvůli energiím? Půjde spíš o vodu, zaznělo v debatě fondu Neuron

Hospodářské noviny: Proč jsou energie tak drahé? Debatují Dana Drábová, Václav Bartuška či Filip Matějka

Poznámka: Všichni vystupující ve studiu byli negativně testování na přítomnost onemocnění covid-19 a platí pro ně výjimka z mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví ČR, která dovoluje moderátorům, redaktorům a dalším osobám vystupujícím v rozhlasových, televizních a dalších pořadech nenosit ochranný prostředek dýchacích cest.