Polárník Josef Svoboda získal nejvyšší kanadské vyznamenání

V rodném Československu pro něj měli místo v lágru, v Kanadě slova uznání za zásadní výzkumy Arktidy. Josefa Svobodu, laureáta Ceny Neuron za přínos světové vědě za rok 2017 - biologie, nyní vyznamenala i kanadská vláda nejvyšší poctou, Řádem Kanady.

Profesor Svoboda mluví o třech svých „inkarnacích“. V té první byl dítětem a skautem. V druhé muklem. A až ve třetí polárníkem v Kanadě a vysoké Arktidě. To vše prožil s mottem: Nikdy v životě není nic ztraceno.

Výzkumy života na Arktidě

Josef Svoboda získal bakalářský diplom na Western University v Ontariu, pokračoval na univerzitě v Edmontonu a zaměřil se na arktickou rostlinnou ekologii. V roce 1973 zakotvil coby profesor na univerzitě v Torontu a se svými studenty po třicet let pokračoval v letních expedicích do kanadské Arktidy. Zde zkoumal, jak v těchto podmínkách může existovat a rozrůstat život a jeho polární experimenty pomohly k vybudování arktické ekologii rostlin.

Terénní experimenty objasnily faktory a procesy, které umožňují arktickým rostlinám po rozmrznutí vytvořit květy a zralá semena. V Hudsonově zálivu a Alexandřině fjordu na Ellesmerově ostrově profesor Svoboda spolu s doktorandy pěstovali místní i kulturní rostliny v nevytápěných fóliovnících s přihnojenou místní zeminou a až třicetkrát zvýšili jejich produktivitu. Zkoumali ukládání radioaktivního cesia v mechu a lišejnících v důsledku pokusných nukleárních výbuchů před rokem 1964. A samozřejmě je zajímal také ústup zalednění, související s globálními změnami klimatu.

Vybudoval respekt českých vědců

Do Kanady se ale dostal až po několika životních etapách a útrapách. Na podzim roku 1949 ho jako studenta biologie zatkli za protistátní činnost a ve vězení, včetně jáchymovských dolů, strávil více než 8 let. Kvůli svému profilu se nemohl vrátit na brněnskou univerzitu, proto přijal práci v botanickém ústavu — okupace v srpnu 1968 ho ale donutila Československo opustit a přes Německo emigroval do Kanady.

Tam se začala jeho nová a šťastnější etapa života. Nejen pro něj, ale pro celou českou vědu, díky profesoru Svobodovi jsou Češi respektovaní v ekologickém výzkumu polárních oblastí. Za svoji práci získal uznání nejen formou čestných doktorátů, ale také je po něm pojmenovaná výzkumná stanice na ostrově Svalbard na Špicberkách.

A jak se Josef Svoboda dívá na aktuální diskuzi ke globálním změnám? „Nedávám za oteplování úplnou vinu člověku,“ říká. „Změna podnebí by nastala, i kdybychom se chovali jako neandrtálci. Jeden apel však mám: Nekácejte, nespalujte, nevytěžte všechno za 200 let a nechejte něco pro budoucí generace.“