Neuron Club online - COVID 19 a co dál?

Současná krize je světový příběh vědy. Zároveň je to pro vědce výzva – klasicky pracují v horizontu let, nyní je to v horizontu dní. Stejně tak byznysmeni v řádech dní mění základy celých odvětví.  Na platformě NF Neuron se tyto dva světy – vědců a byznysmenů – propojují. Přečtěte si shrnutí diskuse, která proběhla v rámci online Neuron clubu.

Řečníci za vědce: ekonom Filip Matějka, egyptolog Miroslav Bárta, parazitolog Julius Lukeš

Co se děje teď
- vláda aktuálně přijala opatření (balíčky), které snad pozdrží plošné propouštění a situaci stabilizují. Rozpočtové kapitoly se budou muset přeskládat, např. výdaje na vybavení armády alokujeme na boj s epidemií,

- problémem jsou chybějící data, která jsou potřeba na správné zorientování v problému. Do dvou týdnů bychom mohli mít nová čísla, která by v případě pozitivního vývoje mohla uspíšit konec vládních opatření, které z dlouhodobého hlediska nebude vláda schopna zaplatit (ne déle než dva měsíce),

- máme málo informací o nemoci jako takové. Ještě ani netušíme smrtnost – protože státy netestují plošně. Nicméně razantní vládní opatření přijatá v ČR (social distance atd.) nás uchránila od italského/španělského modelu. Nastavení, která teď fungují, bude potřeba zachovat do doby, kdy začnou čísla klesat, a to i přes rostoucí ekonomické ztráty,

- pozitivní zprávy – v ČR není zatím jediný mrtvý, který by zemřel výhradně na COVID 19; ukazuje se, jak kvalitní je naše zdravotnictví oproti jiným státům; zafungovala občanská společnost, která se obdivuhodně nastartovala; je pravděpodobné, že lidé budou v budoucnu citlivější na to, co se v ČR vyrábí a budou ještě více podporovat lokální firmy – dobrá zpráva pro byznys.

Výzvy
Co bude po rozmrznutí ekonomiky a společnosti?
Mezi byznysmeny nepanuje ani tak obava ze zamrazení ekonomiky, ale z toho, zda po oživení bude dostatek nakupujících zákazníků.

Mezinárodní spolupráce/revizonismus
Česká ekonomika je exportní a otevřená. I pokud by se pravidla uvolnila lokálně, ničemu to nepomůže. Potřebujeme cestovat, obchodovat, a pokud se velké celky začnou uzavírat do sebe, budeme mít problém.

Zbortila se mezinárodní spolupráce – např. EU sice nemá pravomoci na aktivní boj s nákazou, ale nevyužila příležitosti k aktivnějšímu leadershipu, což bude mít v budoucnu důsledky na její hodnocení. Namísto toho začali např. Němci, Švýcaři atd. nabízet své volné lůžkové kapacity nejvíce postiženým státům jako gesto evropanství. Je potřeba lidem ukázat, že kooperace je možná a je velká škoda, že naši lídři to nedělají.

Důležitost kvalitního leadershipu
Krize může mít dva základní důsledky – buď se společnost semkne a prohloubí se spolupráce nebo fragmentuje a stane se antagonistickou. Důležitou rolí lídrů je teď uklidňovat obyvatele a pozitivně je motivovat. Lídrům se se společností lépe manipuluje, pokud je vyvoláván strach. Je škoda, že čeští lídři zpochybňují, že demokracie jako systém je schopen vypořádat se s krizí stejně účinně (Taiwan) jako totalitní státy. Krize se nezvládají jen pomocí technologií, ale důležitý je high spirit ve společnosti.

Možný vývoj
V současnosti se čeká na to, až se křivka začne zplošťovat. Nikdo ale zatím neví, kdy a k jakému uvolnění by mělo dojít, i když převažují optimistické odhady. V každém případě je důležité, aby byly veřejnosti představeny ideálně dva scénáře (pozitivní a méně vyvedený), aby se v situaci každý mohl zorientovat, a věděl, co a kdy se bude dít.

Je potřeba, aby společnost nutila své lídry k jasným vyjádřením: za jakých okolností může dojít k uvolňování pravidel? Kdy bude ta správná chvíle? Co se stane, až se křivka zploští? Jen tak bude mít společnost pocit, že to lídři mají pevně v rukou a omezí se panika.

The Hammer and the Dance aneb jsou současná opatření přehnaná?
Opatření v počátcích krize byla správná: reagovali jsme na neznámo. Bylo správné vše zavřít a obyvatelstvo trochu vyděsit. „Žádný jiný národ na světě si nevyrobí roušky za tři dny“. Teď je čas na uvolnění. Máme všechny podstatné informace a nyní je to na zodpovědnosti každého z nás. Cílem nemůže být vyhlazení viru nebo nulová úmrtnost/smrtnost. V ČR lidé umírají na různé nemoci - proč by se měla společnost zastavit zrovna kvůli COVIDU 19? I kdyby se nakazil každý 4. v ČR a 1 % zemřelo, je to 25 000 lidí za rok. „Stát přece není odpovědný za to, aby lidem řídil životy. Pokud se ohrožené skupiny rozhodnou, že se budou izolovat od světa, měl by je stát podpořit.“

Problém VB, USA a Švédska je právě v tom, že tamní vlády svůj národ dostatečně nevyděsily. Lidi musí v první fázi krize přepnout vnímání a pochopit, že se děje něco opravdu závažného. Jinak se nestane nic. Na rozdíl od těchto zemí k tomu ale v ČR došlo: každý ví, co se děje a že je to vážné.

„Úkolem lídrů je přesvědčit národ, že žádná jiná cesta tady není, že v momentě, kdy budeme schopni to zdravotnicky ustát, musí přijít rozvolnění.“

Děje se něco mimořádného?
Ano i ne. V minulosti tady byly mnohem silnější epidemie (např. španělská chřipka). Na druhou stranu – v dnešním globálním světě se tato epidemie může cyklicky objevovat. Jediným řešením je populaci promořit.

Do boje můžeme, na rozdíl od minulosti, použít i data. Např. Google svá kvalitní data poskytne lídrům k tomu, aby se mohli dobře rozhodovat. Prioritou je uklidnit společnost a zabránit panice: boj proti fake news atd.

Co bude dál?
Z krize můžeme těžit:
– flexibilnější (e-)zákonodárství, využití online prostoru v byznysu, ve školství, v organizaci práce,
- byznys se z velké části přesune z offline do online a zefektivní se,
- lepší ochrana planety: „Když uspořádáme konferenci online, snížíme uhlíkovou stopu,“
- posílení odpovědnosti každého z nás – je potřeba, abychom byli na krize připraveni,
– farmaceutické firmy urychlí testy a bohaté společnosti se provakcinují.

 Hrozby
– tato krize je odvrácenou stranou globalizace, zároveň platí, že pokud nebudeme věci řešit globálně, nikam se nedostaneme. Může to být pro globalizaci pozitivní impuls, ale také nemusí,
- v období krize jsou demokracie křehčí – nesmíme přijít o svobody na úkor ochrany,
- pokud by došlo k řetězení globálních faktorů (environmentální změny, migrace), mohl by se náš současný systém úplně zhroutit, protože by nápor už nevydržel,
- dojde k překreslení politické mapy v Evropě a ve světě. „Pokud to přežijeme ekonomicky, stávající politické uspořádání to nepřežije,“
-
bude záležet na tom, jak se s krizí vypřádají velké ekonomiky (USA, Německo, Čína). Podle jejich modelu pak bude fungovat zbytek světa,
- nedostatečná koordinace ve světě – jak bude např. vypadat překračování hranic států, budeme každého testovat? Těmito drobnostmi může vznikat nový planetární řád. „Jestli se nepodaří vymyslet, jak se koordinovat navzájem, tak to může skončit velmi nepříjemné.“

Po kolapsu regenerace
Reakce naší vlády byla jedna z nejlepších, stejně tak jako vzedmutí občanské společnost. Zároveň je ale potřeba přivést lidi k vlastní odpovědnosti, protože škoda zastaveného byznysu může být větší než škoda na zdraví. Máme také potenciál i v leadershipu: od revoluce dozráli lidé, kteří mají možnost udělat dobrá rozhodnutí. Nejen u nás, ale v celém světě, protože na rozhodnutí velkých hráčů bude záviset to, jak se v budoucnu budeme mít i u nás.

Bitvy se rozhodují mentálním nastavením. Řešení není ve vzduchu, ale je na každém z nás.