Lidská imunita v první linii

Lidská imunita jako první linie obrany proti virům byla tématem dalšího Neuron Clubu online. Společně s našimi mecenáši a vědci jsme diskutovali imunitu a její roli v souboji s viry a bakteriemi. Přečtěte si výběr nejzajímavějších momentů diskuze.

Imunitní systém se skládá z různých typů bílých krvinek. Normálně nás chrání a pomáhá nám vypořádat se s hrozbami patogenů, ale také odstraňuje abnormální (poškozené, nádorové) buňky. Někdy jsou imunitní reakce tak silné, že mohou nadělat více škody než samotný virus/bakterie (imunopatologické reakce imunitního systému). 

Imunitní systém má několik vrstev

Fagocyty – tzv. žravé buňky – vyhledávají vše, co do organismu nepatří a požírají vetřelce. 

Protilátky – bílkovinné molekuly, jsou produkovány buňkami B lymfocyty. Existují jich stamiliony klonů a každý z těchto klonů produkuje unikátní protilátky, které se vzájemně liší strukturou svých vazebných míst. To jim umožňuje rozeznávat obrovské množství různých specifických chemických struktur.

Protilátky se dělí na třídy: IgA, IgD, IgE, IgG, IgM. Velmi důležité jsou tzv. paměťové B lymfocyty, které po opakované infekci rychle produkují velké množství specifických protilátek, čehož se mj. využívá i při očkování. 

T lymfocyty – jsou zodpovědné za specifickou, buňkami zprostředkovanou imunitu. Druhy např.:

Pomocné T lymfocyty – pomáhají B lymfocytům produkovat kvalitní protilátky, aktivují fagocyty, regulují imunitní odpověď.

Cytotoxické T lymfocyty – rozpoznávají infikované buňky a likvidují je, aby se nestaly zdrojem šíření infekce. Velmi efektivní, ale zároveň nebezpečný způsob reakce, která někdy může vést k většímu poškození organismu, než by způsobil samotný původce nákazy.

Regulační T lymfocyty – potlačují nevhodné imunitní odpovědi. Jejich nefunkčnost způsobuje autoimunitní onemocnění. 

Role protilátek u virové infekce dýchacích cest

Obecně platí, že pro imunitní odpověď na sliznicích se tvoří nejvíc protilátky typu IgA (slizniční protilátky) – při jejich nasazení se nespouští zánětlivé reakce a nedochází tak k poškození tkáně sliznic. 

Viry se ale nevyskytují jen na sliznici. Proto můžeme protilátky detekovat i v krvi: např. IgM a IgG jsou také produkovány u infekce dýchacích cest a byly detekovány při SARS (IgG). „Proto pokud chceme účinně testovat, tak ideálně na všechny třídy těchto protilátek (IgA, IgG, IgM).“ 

Naše imunita a Covid-19

V historii jsme zaznamenali mnohem větší epidemie, než je Covid-19 (AIDS, španělská chřipka). Reprodukční číslo R je např. u spalniček 16 x Covid-19: R = 2 – 3. Nejvíc smrtícím virem je Ebola: smrtnost 50 % x Covid-19: cca 3 %. 

Při šíření Covidu-19 z Číny do Evropy a dál vir změnil svou genetickou informaci. Ten, který působí u nás, má shodnou genetickou informaci jako v Itálii, na rozdíl od amerického či asijského kontinentu. Virů, které spadají do rodiny koronavirů, je několik: kromě SARS, MERS či Covid-19 známe i další, které způsobují respirační obtíže. Koronaviry tedy nejsou nic nového, nové jsou okolnosti šíření Covidu-19. 

Odolnost naší imunity vychází z toho, jak velkou virovou nálož člověk dostane. „Význam masek/roušek tkví v tom, že eliminuje intenzitu virové nálože.“ Při malé si s ní imunitní systém poradí (lehký a střední průběh nemoci), pokud je větší, virus se dostává do dolních cest dýchacích a způsobuje poškození (těžký průběh nemoci). 

Imunitní systém je tak výkonný, v jaké kondici jsme my. „Virus se zaměřuje na problémy s metabolismem, jako je obezita, diabetes atd., které oslabují naši imunitní rovnováhu. Jediná šance je dbát na životní styl a zabránit panice, protože to nás oslabuje ještě více.“ 

Imunita na věky věků?

V diskuzi o tom, zda nás čekají další vlny epidemie, hraje velkou roli stabilita imunity těch, kteří už infekcí prošli. Reaktivace viru není pravděpodobná. Spíš jde o to, že nyní nemáme dostatek dat, takže nevíme, jak dlouho může imunita pacientů, kteří už nemoc prodělali, fungovat. K opakované infekci by mohlo dojít. Na druhou stranu – pacienti, kteří prodělali běžnou koronavirovou infekci před dvěma lety, mají stále protilátky. “Izolace není udržitelná, musí se počítat s tím, že se situace bude dál vyvíjet.“ 

Spásné očkování?

Obecně očkování stimuluje imunitní systém a přináší nejen specifickou odolnost proti konkrétní chorobě, ale pravděpodobně zvyšuje i odolnost proti jiným chorobám. Zatím ale studie neprokázaly, že by např. očkování proti TBC přinášelo nějaký benefit v podobě zvýšené odolnosti proti Covid-19: např. ve VB se očkovalo proti TBC do roku 2010 a současná situace tam je katastrofální. 

Jak vrátit společnost do normálního rytmu?

Prvořadé je zdraví a život. Není potřeba mít plné stadiony a hospody. Dokud nebude vakcína, bylo by dobré vyhýbat se masovým akcím. Nastartovat společnost je potřeba hlavně ekonomicky – prioritou je zabránit ekonomickému kolapsu. 

„Je potřeba akceptovat nějakou míru rizika, že se nakazit mohu a naučit se žít s tím, že tato situace může ještě nějakou dobu trvat.“ Důležité je snažit se minimalizovat rizikové faktory a dbát o svou kondici a fyzické a duševní zdraví. „Pandemie skončí, až si řekneme, že skončila. Lidi si situaci musí vzít za svou a naučit se s ní žít.“