Tématem slavnostního předávání Cen Neuron 2022 bylo světlo jako naděje a poznání. Tento leitmotiv se vrátil i do debaty s laureáty Cen Neuron, která se konala v pondělí 30. ledna 2023. Setkání v coworkingovém centru Opero se zúčastnili všichni ocenění Cenou Neuron 2022 a během večera prozradili, že jejich „světlem“ je zkušenost ze zahraničí i neutuchající zvědavost. 

Předsedkyně správní rady Monika Vondráková na úvod připomněla aktivity, kterými Nadační fond Neuron podporuje českou vědu a dodala: „Neuron věří v sílu lidského poznání, proto se snažíme zvyšovat prestiž vědců v naší zemi a inspirovat mladou generaci k vědě. To vše můžeme realizovat jen díky podpoře našich mecenášů a partnerů, kterým patří velké díky. Děkuji také vědecké radě, která každý rok laureáty velmi precizně vybírá.“

Předseda vědecké rady prof. Jan Konvalinka vzpomněl na nelehký výběr nových laureátů. Vyzdvihl, že Neuron vytváří komunitu, která udává odborné standardy i standardy morální. „A děláme to nejen kvůli podpoře vědy a vzdělání, ale taky kvůli tomu, aby se u nás dalo slušně žít,“ řekl Jan Konvalinka. Jak dodal, debata je setkáním dobré společnosti. „A to hned trojí – dobré společnosti laureátů, členů vědecké rady, která je vybírá a mecenášů, kteří své finance velkoryse věnují ve prospěch vědy.“

Návrat domů za zahraničí

Debata, kterou moderoval Ondřej Cihlář, byla rozdělena na tři diskuzní vstupy. V první skupině před zaplněným sálem vystoupili laureáti Ceny Neuron pro nadějné vědce – Anežka Kuzmičová, Gabriel Demo a Martin Setvín. 

Anežka Kuzmičová, odbornice na gramotnost dětí, přiznala, že po Cenách Neuron se nejčastěji setkává s otázkou, co mají dětí číst. „Odpovídám, že se musí vycházet z jejich zvědavosti a preferencí,“ řekla laureátka v oboru společenské vědy.

Biolog Gabriel Demo navázal tím, že v dětství jeho zvědavost podněcovaly otázky o vesmíru a pročítal různé encyklopedie. V matematikovi Janovi Kynčlovi probouzí zvědavost diskrétní geometrie, ve které dosáhl významných objevů. Přesto se Jan Kynčl zastavil u otázky limitů svého myšlení – ani jeho myšlení prý není schopné dosáhnout libovolné úrovně. 

A jak by trojice laureátů reagovala, kdyby jim přišla zajímavá nabídka ze zahraničí? Všichni se shodli, že po vlastní zkušenosti teď změnu neplánují. Někteří z nich získali po návratu ze zahraničí stabilnější pozici, jiní zde mají lepší zázemí pro výzkum. „Chci univerzitě a lidem, kteří mě formovali, nějakým způsobem vrátit to, co do mě investovali. Návrat ze zahraničí pro mě byl vždy samozřejmostí,“ komentoval svoji motivaci Gabriel Demo.

Laboratoř, která vyvolává zvědavost

Druhou debatní skupinu tvořila další trojice oceněných nadějných vědců. Martina Živná, oceněná v oboru medicína, vzpomínala, že její zvědavost už v útlém dětství probouzelo prostředí laboratoří. „Když jsem šla zhruba v šesté třídě vynést odpadky, viděla jsem u popelnice vyhozené sborníky kriminálních případů, které byly vyřešeny laboratorní metodou. Tehdy jsem si řekla, že to je to, co bych chtěla dělat,“ vysvětlila vědkyně zdroj své motivace. Naštěstí pro vědu dala později přednost lékařským laboratořím. Tam dosáhla významných objevů při objasňovaní dědičného onemocnění ledvin. 

Mariya Shamzhy, laureátka v oboru chemie, také sdílí lásku k laboratořím, v jejím případě jde však o laboratoře chemické. Zde dospěla k významným objevům při zkoumání toho, jak heterogenní katalyzátory usnadňují chemické reakce. Původem ukrajinská vědkyně by si v současné době přála přivést ukrajinské studenty do Prahy. 

Fyzik Marek Setvín, který zkoumá nové materiály, zažehl svoji lásku k matematice a fyzice v páté třídě. „Tehdy mě matematika a fyzika začaly bavit, protože jsme měli dobrého učitele,“ dodává. Marek Setvín má jako všichni laureáti zahraniční zkušenosti, návrat do Čech ale slíbil manželce. 

Skupinu doplnil Juraj Kosek, zástupce skupiny Pinflow energy storage, která získala Cenu Neuron za propojení vědy a byznysu. Jejich přelomovým výrobkem je úložiště energie formou redoxních průtočních baterií. „Tento výrobek umožňuje ukládat energii účinně a levně. Společnost tak může ukládat energii, které má přebytek tak, aby ji mohla využít v situaci, kdy jí nebude dostatek“, vysvětlil Juraj Kosek. Úspěch firmy dokládá velký zájem ze zahraničí. 

Stagnuje česká věda? 

Debatu zakončil rozhovor s dvěma laureáty prestižní Ceny Neuron – světově proslulým chemikem Pavlem Hobzou a špičkovým odborníkem na léčbu dětské leukémie Janem Starým. Ti se zamýšleli nad tím, že „světlem“ pro vědu jsou zahraniční zkušenosti. „Bez nich to nejde, je to vidět i na životopisech laureátů, pro které byla práce nebo studium v zahraničí klíčová zkušenost,“ řekl prof. Starý. To ale nebude stačit, pokud bude vědci chybět odhodlání. „Věda se nedá dělat na půl plynu, člověk musí hodně obětovat, když to chce dělat dobře,“ dodal laureát v oboru medicína.

Jak odhadnout, který nápad přinese ve vědě něco převratného? Prof. Hobza hovořil o tom, že to je „vědecká alchymie“ – to, zda je nápad dobrý, se totiž potvrdí nebo vyvrátí až časem. „Mně se podařilo setrvat u dobrého nápadu.“, řekl vědec, kterému se například povedlo objevit nový typ vodíkové vazby. Jiní ale mohou zůstávat u špatných nápadů příliš dlouho, nebo opouštět dobré nápady příliš brzo. Z velké části jde tak u průlomových objevů o štěstí. Ale i ve vědě platí, že štěstí přeje připraveným, dodal prof. Hobza. 

Došlo i na kritické zhodnocení české vědy ve světovém měřítku. Prof. Hobza vidí problémy české vědy v nízké internacionalizaci, malé podpoře vědy a odsouvání systémových změn ve vzdělání. „Nic si nenamlouvejme, podívejme se na objektivní čísla – počty českých nositelů Nobelových cen, počty nejlepších pracovníků, umístění našich univerzit ve světových žebříčcích – to dnes pro českou vědu nevypadá nadějně,“ varoval. Budoucnost vědy však vnímá optimisticky: „Určitě se blýská na lepší časy, laureáti jsou toho dokladem, přinesli vynikající výsledky.“

Další otázky mířily na prof. Jana Starého, který se zasloužil o výrazné zlepšení kvality života onkologických pacientů: dokáže věda v určitých oblastech ještě přicházet s něčím novým? „Čeští vědci dělají skvělou medicínu a vedou mezinárodní pracovní skupiny, spoluurčují trend ve výzkumu dětské leukémie,“ vysvětloval prof. Starý, „ale jako obor stagnujeme. Stagnujeme s celou řadou dětských závažných nemocí už 30 let.“ Naději pak vidí v umělé inteligenci, která by v budoucnu mohla pomoci najít nové léčebné postupy.

Celý večer byl dokladem toho, že česká věda žije a přináší poznatky, které proměňují svět, naše myšlení a pomáhají tam, kde je to potřeba. Děkujeme laureátům 2022, že nám přiblížili současnou vědu, která se obvykle odvíjí „za oponou“.  A děkujeme i za to, že nám při tom odtajnili svoje příběhy.

Sledujte naše neuronové sociální sítě