NF Neuron ve spolupráci s Aspen Institute a Opero pořádal další ze série setkání Společnost 4.0. Tématem květnové debaty byla Budoucnost Zelené dohody pro Evropu. Mezi diskutujícími byli ministr Mikuláš Bek, europoslanec Mikuláš Peksa nebo Dana Drábová. „Bude to nákladné a možná i bolestivé, zároveň je to příležitost pro nové technologie,“ zaznělo před plným sálem v Operu. 

Rámec debaty byl zasazený do kontextu nadcházejícího předsednictví Evropské unie, které Česká republika přebere 1. července. Jak se postavíme k formování aktualizované evropské strategie energetické politiky? 

„Vývoj energií se turbulentně posouvá dopředu,“ řekla na úvod předsedkyně správní rady NF Neuron Monika Vondráková, „ještě v 18. století bylo nejdůležitější dřevo, pak přišla doba uhlí. Nyní stojíme na rozcestí – problémem je, jak energie skladovat a distribuovat. Věřím, že vědci z Neuronu v tom budou nápomocni.“

Byli jsme Brouci Pytlíci

Prvním hostem setkání byl Mikuláš Bek, ministr pro evropské záležitosti. Ve svém vystoupení upozornil, že příští dekáda bude energeticky komplikovaná proto, že minulá léta nepřinesla v energiích nic dobrého „Byl to čas, kdy se politický mainstream inspiroval Neználkem, Všeználkem a Broukem Pytlíkem, chybělo strategické uvažování. Nepostavili jsme žádný nový zdroj energie, nepodpořili energetický mix, doba konjuktury byla promarněná, sledovali jsme krátkodobé zisky namísto dlouhodobých investic“ řekl ministr. 

Dodal, že během předsednictví EU bude česká vláda hledat dohodu mezi ostatními zeměmi, ale neočekává větší komplikace. Veřejné mínění je na straně cílů snižování emise skleníkových plynů nazvaných Fit for 55, podporuje ji odborná veřejnost. „I dřívější skeptiky přinutila změna geopolitických poměrů, aby změnili svůj názor. Je zřejmé, že budeme topit uhlím o něco déle, ale základní rovnice snižování emisí zůstane zachovaná,“ věří ministr. 

Bude to těžké

Další část setkání patřila Viktoru Hanzlíkovi, partnerovi McKinsey & Company, který je autorem zprávy o dekarbonizaci České republiky. Jak poznamenal, psal ji před dvěma lety, proto pro návštěvníky v sále provedl její aktualizaci: abychom se zbavili emisí, do roku 2030 je musíme snížit o polovinu a do roku 2050 získat uhlíkově neutrální ekonomiku. 

„První úkol, emise nižší o 55 % pro nás bude jednoduchý, protože souvisí hlavně s uhlím. Ale další kroky budou těžké, musíme snížit emise i mimo velké elektrárny, víc pracovat s obnovitelnými zdroji, být energeticky efektivní,“ řekl. Taková změna je radikální, dodatečné investice budou znamenat hodnotu 0,5 % HDP, po roce 2030 až 4 % HDP. „Zásadní roli v tom bude hrát bankovní sektor a důraz na klimatická rizika, banky se budou muset rozloučit s některými energeticky náročnými klienty a získat nové,“ dodal Hanzlík. 

Příležitost pro modernizaci průmyslu

Závěrečná část setkání Budoucnost Zelené dohody pro Evropu byla diskuzí mezi Danou Drábovou ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, europoslancem Mikulášem Peksou, Janem Harnychem ze Svazu průmyslu a dopravy ČR a Viktorem Hanzlíkem. Debatu moderovala Soňa Jonášová, jejíž otázky doplňovaly dotazy z publika. Co nejzajímavějšího zaznělo?

Dana Drábová: Budoucnost je bezpochyby zelená a hlavní výzvou je zbavit se závislosti na fosilních palivech, které nám dodávají příšerné režimy. Naším úkolem je přežít následující dvě tři zimy. Česká republika je jednou z mála zemí EU, která nemá přístup k moři, takže budeme muset vyjednávat „co za co“, to jsme dodnes prakticky neřešili. Jsme poživační a omezení nás bude bolet, ale všichni musíme vědět, proč se to děje a co tím získáme. 

Mikuláš Peksa: Debatu k Zelené dohodě vede celá Evropa, která má společný trh s energiemi, všechno je propojené. Když nás Rusové vypnou, postihne to všechny, ale za to si můžeme sami – situaci jsme v posledních deseti letech nijak neřešili. Zelená dohoda je ale také příležitost z modernizaci průmyslu, pojďme řešit technologie, které to zvládnou tak, aby nás to bolelo co nejméně. 

Jan Harnych: V agendě Svazu průmyslu a dopravy energetická témata převažují a upozorňujeme hlavně na to, abychom cíle zelené dohody splnili a neponičili si přitom hospodářství a průmysl. Teď řešíme, jak zajistit plyn na zimu a to s sebou ponese značné investiční náklady. Zároveň vyvážíme elektřinu, kterou můžeme za plyn vyměnit, s tím také souvisí emisní obchodování a její revize. Řešíme mechanismus uhlíkového vyrovnání a úspor energie, kde si nevedeme dobře – musíme najít silné spojence a postup k cílům dohody udělat realističtější. 

Viktor Hanzlík: Nejde jen o průmysl, ale i o domácnosti, desítky procent lidí upadne do energetické nebo reálné chudoby. Doposud jsme využívali odepsané zdroje, takže ceny energií by rostly i bez zelené dohody. Ale lidé se nebudou chtít vzdát pohodlí a omezit se, proto spoléhám na nové technologie a investice do infrastruktury, abychom plyn mohli distribuovat napříč Evropou. Zároveň si musíme uvědomit, že průmysl bude hrát v budoucnosti menší roli než dnes a podle toho se připravit, jak budou vypadat naše energetické potřeby.

Děkujeme všem, kteří se setkání Společnost 4.0 zúčastnili a děkujeme firmám ABRA Software a T-Mobile, které ho podpořily.