Jak se může projevit ekonomická recese na našem zdraví?

Lucie Kalousová, socioložka a laureátka Ceny Neuron 2019 pro mladé nadějné vědce se ve svém výzkumu zabývá vztahem mezi socioekonomickými faktory a zdravím populace. V článku pro magazín Pátek Lidových novin mimo jiné popisuje, jak může západonilský virus souviset s krizí na trhu s nemovitostmi. 

Autorkou rozhovoru je Iva Vokurková pro Pátek LN.

V sedmnácti odjela z Brna, kde studovala knihovnictví, na dvouleté stipendium do Itálie. Když se pak spolužáci hlásili na zahraniční vysoké školy, řekla si, že to zkusí taky. A vyšlo to. Z Itálie zamířila na univerzitu do americké Indiany a na další do Michiganu, kde vystudovala sociologii a zdravotní politiku. Dnes na University of California přednáší o tom, jak spolu souvisí zdraví a například čtvrť, kde bydlíme, nebo počet příbuzných a přátel, na něž se můžeme obrátit.
„Z výzkumů víme, že sociálně propojení lidé se těší lepšímu zdraví. Takže náhlé osamocení v důsledku koronové karantény může zdraví těch, jimž se nepodaří přejít na elektronický kontakt, zhoršit,“ upozorňuje držitelka Ceny Neuron pro nadějné vědce na jedno z rizik – jinak zdraví prospěšné – karantény.
Tím dalším je nárůst domácího násilí, který už hlásí Francie a Španělsko. A to není vše: „Nedávno jsem četla zajímavý článek od amerického lékaře a antropologa Paula Farmera. Podle něj jsou v období epidemií a pandemií nejvíc znevýhodněni ti, kdo jsou vážně nemocní. Ale ne tou konkrétní nemocí, na kterou se celý zdravotní systém intenzivně zaměřuje. Takovému člověku se v přetíženém zdravotnictví může dostat méně adekvátní péče než jindy,“ říká socioložka.

* Ekonomové hrozí příchodem recese a každý hospodářský propad má vliv i na zdraví obyvatel. Podle vás ale nelze dopředu říct, která část populace a jak bude zasažena. Na čem to závisí?

Třeba na typu průmyslu, na který krize doléhá. Recese z roku 2008 na svém začátku silně zasáhla automobilový průmysl, a tak se odrazila především na zdraví mužů, kteří pracovali v automobilkách. Většinou za relativně dobré peníze, na nichž však často závisela celá rodina. Když přišli o místo, odrazilo se to postupně na všech jejích členech. Ale ty důsledky lze dopředu velmi špatně odhadnout. A někdy trvá, než objevíme jejich příčinu.

* Kdy například?

Málokdo by si spojil prudký nárůst západonilského viru v roce 2008 s krizí na kalifornském trhu s nemovitostmi. I pro odborníky byl rychle stoupající počet pacientů dlouho záhadou. Pak si uvědomili, že spousta nemovitostí, které museli jejich původní majitelé opustit, má venkovní bazény, které teď nikdo neudržuje. A tak sloužily jako živná půda pro komáry, kteří virus přenášeli. Situace se zlepšila až v momentě, kdy úřady nechaly bazény vypustit a vyčistit. Řecko zasažené krizí zase v rámci úsporných opatření sebralo peníze neziskovým organizacím, které se staraly o drogově závislé, vyměňovaly jim jehly a podobně. A v dalších letech došlo mezi uživateli nitrožilních drog k prudšímu nárůstu HIV nakažených. Problém je, že v okamžiku ekonomické nouze se může zdát vhodné seškrtat peníze určené na prevenci a přesměrovat je do zdánlivě naléhavějších oblastí. Z dlouhodobého hlediska se to ale ne vždy vyplatí. Koronakrize bude možná výjimkou, díky ní by se mohlo do prevence infekčních chorob naopak investovat víc.

Celý rozhovor si můžete přečíst zde.