Tropické ledovce nejspíš zaniknou během pár desetiletí a s nimi i klíčové informace o ekologii a klimatu, které se v nich ukládaly po tisíce let. Ač je naše generace poslední, která je může studovat, jejich ekologii neznáme ani v základních obrysech. Vítězný projekt Expedice Neuron 2018 tuto mezeru v poznání zacelí. Druhá fáze expedice proběhne v roce 2021. Sledujte s Neuronem výpravu k tropickým ledovcům. 

Pevninské ledovce jsou klíčové pro zemské klima, ale jako prostředí pro život byly považovány za nepřátelské. Teprve nástup nanotechnologií poodkryl jejich překvapivou bohatost. Současný boom glaciální ekologie se ale soustřeďuje do polárních oblasti. Tropickým ledovcům není věnována žádná pozornost, přestože mají výrazná specifika a jedná se o nejrychleji mizející biotopy planety. Jako zásadní problém lze také vidět nedostatečné mezioborové propojení a malý fokus na porovnání mezi oblastmi. Je tak obtížné rozhodnout, zda procesy a ekosystémy různých ledovců jsou unikátní, či se spíše jedná o globální systém, jehož jsou tropické ledovce jen nejvzdálenějšími oázami.

Hlavní řešitelkou projektu a vedoucí výzkumného týmu je Marie Šabacká polární ekoložka z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kde působí v Centru polární ekologie na Přírodovědecké fakultě.

První část expedice zkoumala ledovce v nejsevernější části Špicberk a je již dokončena. Druhá fáze expedice k tropickým ledovcům proběhne, jakmile to umožní situace kolem pandemie koronaviru.

Cíl Expedice

Cílem expedice je popsat dosud neznámou diverzitu a produktivitu afrických ledovců pohoří Rwenzori v Ugandě. Srovnáním s temperátními (Norsko, Alpy) a polárními ledovci (Svalbard) zjistíme, zda tropické ledovce jsou jen nejjižnějšími výspami rozsáhlých polárních ekosystémů, nebo hostí zcela unikátní a izolovaná společenstva.

Proč je toto zkoumání vědecky důležité?

Pomocí unikátní kombinace genomických analýz s měřením ekosystémové produkce a cyklace živin výzkumná expedice vytvoří bezprecedentně komplexní obraz ekologiie tropických ledovců. Navíc jako první vědecký tým tyto informace zpracuje do globálního kontextu porovnáním se společenstvy ledovců mírného (Alpy, Norsko) a polárního pásma (Svalbard). Získané informace tak nejen zachrání před ztrátou, ale také poslouží k identifikaci příčin a následků ústupu tropických ledovců jak na místní obyvatelstvo, tak i světovou biodiverzitu.