Expedice Neuron Dzamba Ya Lobi 2019

Tým českých vědců pod vedením zoologů Arthura Sniegona a Tomáše Jůnka, který se vydal zkoumat málo zmapované pralesy v Kongu, hlásí první úspěchy. Během jednoho roku se Expedici Neuron Dzamba Ya Lobi povedlo nejen prozkoumat dosud neprobádané oblasti afrického pralesa a život jejich zvířecích obyvatel, ale také navázat zásadní spolupráci s místními autoritami a Světovým fondem na ochranu přírody. Seznamte se s příběhem Expedice Neuron Dzamba Ya Lobi.

Dzamba Ya Lobi znamená „prales zítřka“. Aby se ale africké pralesy skutečně dožily zítřka, je třeba navázat dialog mezi lokální vládou, těžaři nadnárodních korporací, místním obyvatelstvem a autoritami, ale také s globálními organizacemi, které v lokalitách působí. A právě to se týmu Arthura Sniegona (Save Elephants) a Tomáše Jůnka (FŽP ČZU v Praze) povedlo v rámci expedice, kterou Nadační fond Neuron podpořil částkou téměř milion korun.

Start Expedice Neuron Dzamba Ya Lobi

Expedice původně mířila do jedné z posledních divočin Afriky - postupně zpřístupňovaných pralesů na pomezí Konga a Gabonu. Cílem bylo zmapovat ohrožené populace slonů, goril a dalších velkých savců na územích s ochranou i bez ní, ověřit stav biokoridorů a specifikovat hrozby pro tamní přírodu a obyvatelstvo. Cíle i lokalita výzkumu se nakonec díky okolnostem částečně změnily, ale nakonec expedice přinesla první úspěchy, které pomohou s ochranou africké divočiny.

V květnu v roce 2019 dorazil expediční tým do Konga. Arthur Sniegon tehdy psal: "Celý tým v pořádku dorazil a dokonce prošlo přes celníky i veškeré vybavení! Teď vyřizujeme nezbytná povolení." 

Podívejte se na plány Expedice Neuron Dzamba Ya Lobi v roce 2019. Připomeňte si cíl expedice z povídání Tomáše Jůnka na debatě Expedice Neuron - na cestě k objevům z pražského CAMPu.

S postupným zpřístupňováním pralesů vymírá fauna střední Afriky. Nalezení udržitelnosti mezi fungováním místních komunit a přežitím divokých zvířat je zde jednou z nejzásadnějších výzev ochránců a vědců. Systematický výzkum komunit živočichů v deštných lesích probíhá zpravidla na chráněných územích, které jsou ale jen zlomkem celkové plochy lesů určených k těžbě. Pokud je těžba selektivní, i zbylý les může sloužit jako cenné stanoviště či biokoridor.

Mechanismy přežívání velkých druhů zvířat v takovém prostředí s cestami, sídly, plantážemi, doly apod. nejsou zcela známy, navíc za intenzivního tlaku lovců. Proto se expedice zaměřila jak na chráněná, tak nechráněná území, a její výstupy přinesly vhled do druhové bohatosti, relativní početnosti a mechanismů časoprostorové distribuce pozemní fauny. Výstupy expedice poslouží konkrétním subjektům zodpovědným za eliminaci ilegálních aktivit, hlavně pytláctví.

Úspěchy Expedice Neuron a ochrana africké divočiny

V roce 2020 přinesla expedice první úspěchy. Výzkumníky překvapila poměrně hojná pozorování luskounů, ale i mandrilů a šimpanzů na fotopastech a prozkoumali navíc také periodicky zaplavovaný prales. „Týmu expedice se povedlo uspět ve třech hlavních oblastech: uzavření strategického partnerství s World Wildlife Fund for Nature (WWF), pořízení 16 628 fotografií a videí savců i pytláků ze čtyř desítek fotopastí, získání podrobnějších znalostí o populacích vzácných luskounů a o problematice jejich lovu a bushmeat trhů obecně,“ upřesňuje úspěch expedice Arthur Sniegon.

Součástí Expedice Neuron byl také monitoring ilegálních aktivit, jakými jsou pytláctví a následný prodej masa na bushmeat trzích v Kongu. „Expedice tak měla často i detektivní zápletku, kdy jsme pátrali po ilegálních produktech (například luskouních šupinách) na trzích nebo u místních překupníků, a zaznamenávali jsme nelegální aktivity, které ohrožují chráněné druhy,“ doplňuje Sniegon a dodává alarmující informaci, že když se nebudeme nyní intenzivně věnovat ochraně konžských pralesů, hrozí, že do roku 2100 už nebude co zachraňovat, protože tento, na světě druhý největší prales, zmizí.

„Pro úspěšnou strategii ochrany přírody je potřeba nejen navázat dialog s místními aktéry, ale mít také dostatek spolehlivých dat, která nám vědcům často chybí. Tuto mezeru jsme vyplnili v rámci Expedice Neuron, kdy v Kongu rozmísťujeme v různých lokalitách desítky fotopastí. Následná analýza systematického monitoringu má ambici v důsledku zlepšit ochranu přírody a ideálně podpořit zachování koridorů mezi chráněnými územími pro divoká zvířata – to je však závislé na fungující spolupráci s dalšími hráči v této oblasti,“ říká zoolog Tomáš Jůnek. 

Získaný fotomateriál patří v některých případech k vůbec prvním přímým důkazům o výskytu daných druhů v oblasti. Výzkumníkům se povedlo kromě detekování několika skupin zcela divokých goril také lépe zdokumentovat skupinu polodivokých semi-habituovaných goril v národním parku Odzala-Kokoua, kterou mezinárodní tým primatologů sleduje už více než tři roky. Výzkum této tlupy je zásadní pro vznikající ekoturistický program. Záznamy z fotopastí se stanou součástí globální platformy Wildlife Insights, která na základě milionů záznamů vyhodnocuje trendy biodiverzity ve všech tropických oblastech světa. Současná koronavirová krize přináší novou výzvu pro ochranu přírody, Expedice na ni reaguje a spolu s partnery připravuje nové způsoby sběru dat i zdroje financování dalších aktivit.

Z Expedice Neuron Dzamba ya lombi vzniká také dokumentární film režiséra Michala Vargy a kameramana Michala Gálika, na který se budou moci lidé těšit v rámci přednášek a snad také na obrazovkách. Podívejte se na trailer k připravovanému dokumentárnímu filmu.

O Expedici Neuron Dzamba Ya Lobi

Expedice Dzamba ya lobi (Prales zítřka) probíhala od srpna 2019 do května 2020 a byla financovaná Nadačním fondem Neuron. Tým českých vědců a specialistů pod vedením zoologů Arthura Sniegoně a Tomáše Jůnka se vydal zkoumat pralesy v Kongu. Cílem bylo zmapovat ohrožené populace slonů, goril a dalších velkých savců na územích s ochranou i bez ní, ověřit stav biokoridorů a specifikovat hrozby pro tamní přírodu a obyvatelstvo.

Expedice Neuron v číslech

  • Počet instalovaných fotopastí v rámci Expedice Neuron: 40
  • Počet pořízených fotografií: 16 628 při samotném výzkumu (březen - květen)
  • Počet zachycených druhů zvířat: 23 savců, pytláci, blíže nespecifikovaný počet ptáků
  • Počet zkoumaných lokalit Konga: přibližně 10 lokalit
  • Počet významných lokálních kontaktů: 4 – WWF Congo, WWF Kamerun, Konzulát ČR v Kongu, Vrchní inspekce lesů v Kongu
  • Počet člověkodnů strávených prací v terénů*: 280 člověkodnů

* Nezahrnuje další náklady jako přípravu, logistiku apod.

Napsali o nich: