Čeští vědci a výzkumníci budou u Grónska zkoumat dlouhověkost žraloka malohlavého a v Hondurasu se zaměří na asexualitu bazilišků. Takové je rozhodnutí expediční rady Neuron po setkání s finalisty grantu Expedice Neuron 2022. 

„Letos jsme k Expedici Neuron dostali dvacet zajímavých přihlášek s návrhy cest do všech koutů světa. Na rovník, na jih Afriky, do Amazonie nebo střední Asie, ať už zkoumat zdejší flóru a faunu, odhalit historicky důležitá místa anebo se vydat po stopách legendárních českých cestovatelů,“ říká Petr Horký, předseda expediční rady NF Neuron. „Rozhodování bylo těžké, ale nakonec jsme vybrali dvě expedice, které nás svým zaměřením a plánovaným přínosem přesvědčily nejvíce. Nebylo možné volit lepší z nich, a proto má Expedice Neuron dva vítězné týmy. Jeden zamíří ke Grónsku, druhý o tisíce kilometrů jižněji do Hondurasu,“ dodává. 

Předsedkyně správní rady NF Neuron Monika Vondráková ho doplňuje: „Rekordní počet přihlášek nás velmi těší a dokazuje, že Neuron jde s podporou české vědy v terénu správným směrem. Díky příspěvku našich mecenášů to bude vůbec poprvé, co s expediční vlajkou vyrazí do světa dva nové vědecké týmy a já jim gratuluji. Navíc, začátkem března se z Konga vrátila Expedice Neuron Dzamba Ya Lobi a příští měsíc vyráží do Ugandy Marie Šabacká zkoumat tropické ledovce. Rok 2022 bude rokem Expedic Neuron.“

Za dlouhověkostí žraloka malohlavého

Cílem první expedice je žralok malohlavý, který doposud zůstává stranou zájmu světové vědy – pravděpodobně součástí jeho DNA je molekulárně-genetická „vychytávka“, která mu umožňuje unikat procesům stárnutí a zabraňovat nádorovému bujení. 

Vědecký tým proto vyrazí ke žraločímu útočišti ve vodách mezi Islandem a Grónskem, kde odebere jeho tkáň pro genomovou a transkriptomovou analýzu, provede stěry z povrchu jeho těla a odebere vzorky vody z místa jeho výskytu. Získaná data budou světově unikátní a přispějí k poznání molekulárně-genetické podstaty dlouhověkosti žraloka malohlavého. Zjištění budou užitečná i pro obecnou teorii stárnutí obratlovců včetně člověka a mohou sloužit pro nalezení nových cest, jak úspěšně ovlivňovat proces stárnutí a nádorového bujení.

Expedice v sobě spojí Biofyzikální ústav Akademie věd České republiky, Přírodovědeckou fakultu Ostravské univerzity a mořské ekology z Marine & Freshwater Research Institute v Hafnarfjörður. Expedice pod vedením prof. Václava Brázdy, respektovaného odborníka na molekulární biologii, vyrazí do oblasti Irmingerova moře a Dánského průlivu v létě 2022. 

Za asexualním baziliškem 

Je bazilišek Laemanctus julioi v přírodě asexuální? Jaký je původ v Evropě chované asexuální linie? Je asexuální linie mezidruhovým křížencem jako ostatní asexuální plazi? A z kolika genetických klonů jsou složeny případné divoké asexuální populace? To jsou otázky, na které se bude snažit odpovědět druhá Expedice Neuron 2022, která míří do Hondurasu.

Expedice spojí terénní pozorování bazilišků s jejich bezpečným odchytem k odebrání vnějších parazitů a vzorku trusu pro zjištění složení potravy a z ocasní cévy proběhne odběr vzorku krve pro genetickou analýzu. Projekt může vést k odhalení nové asexuální linie plazů, kterých je dnes známo jen dvanáct, a to ve skupině, u které asexualita možná vznikla nezávisle na hybridizaci. To by úplně proměnilo představy o vzniku asexuality u obratlovců a také pochopení evoluce sexu. Kromě obecných otázek pomůže projekt zmapovat rozšíření jednotlivých druhů bazilišků a posoudit míru ohrožení dvou nově rozpoznaných honduraských druhů Laemanctus julioi a Laemanctus waltersi, o kterých dosud nebyly publikovány téměř žádné údaje.

Expedici Neuron 2022 do střední Ameriky povede prof. Lukáš Kratochvíl, evoluční biolog a zoolog, expert na evoluci způsobů určení pohlaví a pohlavních chromozomů. Vedoucí katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ve svém týmu má také zástupce Akademie věd, Zoologické a botanické zahrady města Plzně, Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a počítá i s výzkumníky z Hondurasu a Panamy.