Nadační fond Neuron společně s Aspen Institute Central Europe a Opero pořádal šestou debatu z cyklu Společnost 4.0. Ve středu 16. listopadu 2022 jsme společně s experty řešili, jaká je dnešní demokracie a co jí čeká pod vlivem technologií, covidu i války na Ukrajině. „Musíme znovu promyslet naši soudržnost a uvědomit si, že jsme jeden na druhém závislí,“ zaznělo během dvouhodinového setkání s názvem Quo vadis, demokracie? Debatu moderoval Michal Rozsypal z DVTV.

„V Nadačním fondu Neuron se na společnost díváme pohledem byznysu a vědy,“ řekla na úvod předsedkyně správní rady Monika Vondráková, „a součástí jsou také společenské vědy – jejich pohled je pro nás velmi důležitý, proto ty nejlepší vědce v oboru každoročně oceňujeme Cenami Neuron.“

Navázal na ni laureát Ceny Neuron, právě v oboru společenské vědy, historik Jakub Rákosník. Ve svém úvodním příspěvku se zamyslel nad demokracií jako systémem v průřezu věků. „Demokracie je záležitost od pozdního 18. století a jako pozitivní hodnota pokrývá možná 5 % lidské historie,“ připomněl Rákosník. Podle něj je současná liberální demokracie spojením vlády lidu s principy právního státu. Zatím neumíme najít rovnováhu mezi rovností generovanou demokracií a nerovností generovanou trhem – v tom současná demokracie zažívá trhliny. „V každé epoše si lidé myslí, že to mají těžké, ale problémy, které se nám zdají jako nové, často mají řešení už minulosti,“ uzavřel Jakub Rákosník své zamyšlení.

V dalším příspěvku ho doplnila Sara Polak, antropoložka a archeoložka, která poukázala na to, že společnost vnímáme jako celistvou skupinu, ale jednotlivý člověk nemá v historii místo. „Připadáme si, že jsme na špici demokracie, protože neznáme dobře vlastní historii, ale podle demokratických principů spolu žili indiánské kmeny i středověcí piráti,“ připomněla. Podle Polak je důležité zkoumat anatomii civilizace a dát svobodu jednotlivci. 

Následné panelové diskuze se kromě úvodních řečníků zúčastnili také ústavní právník Jan Kysela, profesor AI Michal Pěchouček, sociální politoložka Petra Guasti, člen správní rady Nadace OSF Robert Basch a Bára Stárková ze spolku Díky, že můžem. 

Na úvodní otázku, jestli se bojí o demokracii, většinově odpověděli, že ano. Jediná Sara Polak tvrdí, že o demokracii strach nemá, protože lidstvo se umí přizpůsobit a systém přetvořit podle okolností. Jan Kysela doplnil, že demokracie sama se nezachrání: „Je potřeba mít demokraty, kteří v demokracii věří, mají v ní jistotu a zabezpečení.“ 

Jak se všichni diskutující shodli, nebezpečím demokracie je lhostejnost a populismus jako výsledek cynismu – „nemá smysl přesvědčovat o své pravdě jeden druhého, důležitá je schopnost naslouchat,“ zaznělo během večera. Na nic lepšího, než je demokracie, jsme zatím nepřišli, takže nepřemýšlejme o alternativách, ale vylepšujme současný stav. 

Za naději diskutující označili novou generaci, která si musí znovu definovat demokratické instituce a jejich význam. Musí znovu všem měřit stejně. Nově ale pozorujeme míru generační animozity, vznikají nové problémy a rizika jako je klimatická krize, kterou dřívější generace neřešily. Debata Společnosti 4.0 probíhala právě v době okupační studentské stávky za klima, ke které se diskutující vyjádřili s pochopením. 

Důležitým tématem diskuze byly také technologie jako nástroj, který demokracii ovlivňuje. „Algoritmy určují, co chceme, co děláme, co posloucháme, na co se díváme – a koho volíme,“ řekl Michal Pěchouček. Právě doporučující algoritmy mohou znamenat ohrožení, protože lidé nemají peníze na kvalitní informace a berou je zadarmo tam, kde se utvrzují ve svém názoru. Tak vznikají společenské bubliny, ze kterých jedinec kvůli technologiím nemá šanci vystoupit.

Sara Polak reagovala, že naopak technologie považuje za velmi demokratický nástroj, který nám pomáhá řešit problémy, které bychom dříve zkoumaly dlouhé roky. Příležitost pro demokracii vidí v blockchainu a decentralizovaných informacích. 

"Co máme dělat, aby demokracie 4.0 byla kvalitnější, než ta současná?," zeptal se moderátor na závěr setkání. Jak z jednotlivých odpovědí vyplynulo, důležité je začít u sama sebe, nebýt sobecký a pečovat o udržitelnou společnost. Národní státy možná v budoucnu nebudou existovat v dnešní podobě, ale dlouhodobý zájem o věci veřejné musí zůstat na předních místech v jakémkoliv společenském zřízení. 

Děkujeme všem, kteří se setkání Společnost 4.0 zúčastnili a děkujeme firmám ABRA Software a T-Mobile, které ho podpořily. 

Sledujte naše neuronové sociální sítě