Excelentní vědci a pedagogové, osobnosti, které mají zkušenost ze zahraničí i s byznysem. Hosté květnového Neuron Online Clubu se v tématu Jak být světově úspěšnější věnovali stavu vysokého školství, porovnali ho se světovými univerzitami a představili konkrétní příklady, kdy česká věda promluvila do mezinárodního dění. Podívejte se na záznam diskuze a přečtěte si její výstupy.

„Podle mého názoru a bohužel jsou na to objektivní data, to s našimi školami není žádná velká sláva. Není to úplně průšvih, ale není to úplně skvělé. A to by nám nemělo stačit,“ otevřel debatu prof. Jan Konvalinka. Předseda vědecké rady NF Neuron za problém označil nedostatek financí, malý úspěch na mezinárodním poli i fragmentaci systému vzdělání — jedna škola učí stejně předměty na více fakultách, ale obory nespolupracují. 

Zatímco Jan Konvalinka popisoval zkušenost z Univerzity Karlovy, Michal Pěchouček, profesor v oblasti umělé inteligence na ČVUT, zdůraznil, že v Česku jsou skvělí studenti i vědci a jejich práce je konkurenceschopná. „Ale opravdu špičkové vědy máme málo,“ řekl Pěchouček, který problém vidí i v tom, že jsme málo soutěživí. „Máme tu spoustu lidí, kteří nechtějí vyhrávat a ve vědě tak nějak jsou a přežívají od doktoranda po profesora,“ dodal Pěchouček. Připomněl, že na rozdíl od západního systému nejsou české vysoké školy lídrem země, kvalita jejich studentů nestoupá a nikdo se jich neptá, kam se otáčí svět. 

Jak připomněl další host, ředitel IOCB Tech Martin Fusek, české vzdělání málo vyzdvihuje skutečné talenty. „Spoustě kolegů stačí být zaměstnancem, který bude plnit zadané parametry a naplňovat průměrnost. Vědec přitom nemá být zaměstnanec,“ poukázal Fusek na další problém s motivací a odměňováním. 

Potřebujeme velkorysost a excelenci

Druhý blok Neuron Online Clubu se podíval na zahraniční inspiraci. „Možná vás překvapím, ale i na Harvardu nebo na Wizmannu jsou špatné přednášky,“ zastal se českého školství Jakub Abramson. Imunolog s českou a izraelskou zkušeností za katastrofální ale vnímá praktické propojení vědy a vysokých škol. „V zahraničí nechodí talentovaní studenti na školu kvůli výuce, ale kvůli kvalitě vědeckých skupin,“ řekl Abramson. V jeho domovském Izraeli existuje jenom devět univerzit, u nás je jich jsou desítky. „A z nich potřebujeme, aby několik bylo opravdu špičkových,“ dodal Martin Fusek. 

Miloslav Polášek, chemik z ÚOCHB, připomněl mindset západních studentů. „Když se jich zeptáte, co chtějí dělat po škole, tak řeknou, že biotechnologický start-up. A když se zajímáte, co přesně, odpoví, že ještě neví, ale během studia na to přijdou. To jsem u nás nezažil. Američané nejdou studovat kvůli diplomu, ale kvůli zkušenosti a možnost propojení s byznysem,“ řekl Polášek.

Nastavení českých vědců se snaží změnit i nový grantový program Neuron & IOCB Tech Internships in Israel, který vysílá české vysokoškoláky na nejlepší izraelské instituce. O něm v debatě mluvil Martin Fusek, duchovní otec programu a Kateřina Veselá, která strávila dva měsíce v Tel Avivu. „Díky grantu jsem měla možnost se poprvé za celou dobu studia seznámit s transferem a komercializací, to u nás není“ řekla studentka 1. lékařské fakulty UK. Její slova potvrdil i Michal Pěchouček, který poukázal na chybějící ekosystém "škola - start-up - průmysl" a malou velkorysost v partnerství na všech stranách. 

Když spojení vědy a byznysu funguje

Třetí část debaty představila Miloslava Poláška a jeho práci na ÚOCHB, kde vznikl nápad na inovativní výrobu radioaktivního lutecia, které se používá k léčbě rakoviny. Polášek popsal cestu od patentu přes licence k dalšímu technologickému vývoji a zdůraznil, jak důležitá pro něj byla americká zkušenost, podnikatelský postoj zahraničních vědců a rodinná podpora.  

Svůj příběh představil i Michal Pěchouček, který využil umělou inteligenci ke kyberentické bezpečnosti: software vyvinutý na ČVUT přeměnil v produkt, získal investora a uživatele, aby start-up prodal nadnárodní společnosti s deseti miliony zázkazníků. 

Na otázku, jaká jedna změna by prospěla českému školství, hosté odpověděli, že důležité je odmítnutí průměru, zahraniční inspirace a podpora úspěšných - překážkou je naopak to, že školství se velmi brzy specializuje a chybí povinná výuka v angličtině. 

Neuron Online Club na téma Jak být světově úspěšnější, po devádestiminuté diskuzi shrnuli moderátoři Jan Konvalinka a Monika Vondráková do tezí, které jsou pro české vzdělání zásadní: musíme mít špičkový základní výzkum a špičkovou vědu, konkurenceschopné univerzity, potřebujeme zapálené a motivované vědce se zahraniční zkušeností, podmínky pro technologický transfer a v neposlední řadě přesvědčení, že věda může změnit svět.