Bude mít společnost zájem o vědu?

Pět otázek pro laureáty Cen Neuron 2021, pět odpovědí. Jak se jejich práce a život posunuly od loňského předávání cen a co očekávají od budoucnosti?

Jako první odpovídá matematik Jan Hladký, který Cenu Neuron pro mladé nadějné vědce získal za novátorské́ aplikace spojitých metod v teorii grafů. 

Cenu Neuron jste získal loni v září. Co se od té doby ve vašem oboru událo?

Při přebírání Ceny Neuron jsem vtipkoval, že to hlavní, na co budu za mnoho let vzpomínat, bude, že jsem se ještě vešel do kategorie mladých vědců. Nyní ovšem vidím opravdu mladé vědce - kolegy a kolegyně třeba o deset let mladší než já, kteří se na teorii grafových limit - což je v současnosti můj hlavní obor - vrhli s neskutečnou energií a podařilo se jim dosáhnout krásných výsledků.

Co jste od loňského září zažil vy osobně?

Bezvadnou spolupráci s kolegy a kolegyněmi na svém domovském ústavu i jinde. V matematice jsme vypracovali jistý obecný model evolucí velkých sítí. Mimo matematiku jsem pak rád, že se nám v rámci evropské pracovní skupiny podařilo dokončit report Towards Climate Sustainability of the academic system a že již nyní vidíme reálný přínos k udržitelnějšímu chování některých institucí.

Jak v současné době může matematika pomoci celé společnosti?  

Čistá matematika je základní věda a tedy jako taková nemá ambice přímo řešit problémy společnosti. Bohužel část společnosti i politické reprezentace ignoruje poznatky základních věd ve chvílích, kdy by to bylo důležité a způsobem, který má ohromné negativní důsledky. Společenské vědy jsou rozhodně vystaveny větší ignoranci a zkreslení než matematika. Přesto jeden krásný nedávný příklad máme i matematice, a to když vrcholná politická reprezentace ukazovala během koronavirové krize neschopnost porozumění pojmu exponenciály. Důsledky na veřejné zdraví a hospodářství jsou v tuto chvíli dobře známy.

Co očekáváte od vědy ve vzdálené budoucnosti?

Věda plní společenskou poptávku. Absolutně si netroufám odhadnout, jaká společenská poptávka bude, a to nejenom ve vědě a nejenom v budoucnosti vzdálené. Bude aplikovaný výzkum motivován celospolečenskými zájmy nebo zájmy ekonomických elit? Bude mít veřejnost a politická reprezentace zájem seznamovat se se stavem vědeckého poznání, nebo se rozhodnutí budou činit na základě pětisekundových videí na sociálních sítích? Možnost vědců ovlivnit odpovědi na tyto otázky je malá, ale nikoliv nulová.

O co se mají snažit příští laureáti Cen Neuron?

Budovat přívětivé a férové akademické prostředí. Dobrý vědec může vyrůst v jakémkoliv prostředí. V klientelistickém akademickém prostředí jich ale bude daleko méně, a jejich motivace pokračovat ve skvělém výzkumu bude malá. Žádné prostředí není perfektní, ale tyto problémy jsou v Česku obzvláště palčivé.

Sledujte naše neuronové sociální sítě