Laureate
Petr Kohout, Ph.D.
Cena Neuron pro mladé nadějné vědce za výzkum prospěšného vztahu mezi houbami a rostlinami – mykorhizní symbiózy 2019 v oboru biologie
Petr Kohout svým výzkumem jako jeden z prvních u nás upozornil na to, že houby mohou ovlivňovat podobu celé naší krajiny – vytvářejí v půdě hustou síť, která rostliny propojuje, efektivně distribuuje živiny a pomáhá jim vzájemně komunikovat. To má vliv na kvalitu půdy a podobu celých rostlinných společenstev.
“Cenu Neuron považuji za jedno z nejprestižnějších vědeckých ocenění v Česku, o kterém rozhodují přední odborníci z oboru. Získání tohoto ocenění na počátku vědecké kariéry beru především jako motivaci do dalšího výzkumu,” říká Petr Kohout.
Seznamte se s Petrem Kohoutem a ostatními mladými vědci v krátkém videu
Co na sebe prozradil Petr Kohout?
Jak byste laikovi třemi větami vysvětlil, čím se zabýváte?
Zabývám se vzájemně prospěšným vztahem rostlin a hub, který se nazývá mykorhizní symbióza. Drtivá většina rostlin nepřijímá z půdy živiny přímo svými kořeny, ale přes symbiotické houby, které žijí uvnitř těchto kořenů. V našem výzkumu se snažíme například zjistit, jaký je význam tohoto symbiotického vztahu v utváření a kvalitě půdy či jakou roli hraje mykorhizní symbióza v invazním šíření rostlin.
Jaký byl váš zatím nejodvážnější krok v životě?
Rozhodnutí nastoupit na doktorské studium na Tartuskou univerzitu v Estonsku.
Kdyby se o vás psalo v učebnici, co by tam mělo být?
Na takové představy jsem asi příliš mladý. Napadá mě akorát, že jsem klasickým příkladem toho, že pokud něco opravdu chcete a jdete si zatím, tak svého cíle dosáhnete.
Kdo je vaším vzorem?
Nor Fridtjof Nansen. Byl vynikajícím biologem, vrcholovým sportovcem a proslulým polárníkem. Krom toho působil dlouhá léta v norských diplomatických službách a po první světové válce se věnoval humanitární pomoci, za což obdržel i Nobelovu cenu za mír.
Čím byste chtěl být, kdybyste nebyl tím, čím jste?
Asi historikem.
Co byste na světě změnil, kdybyste měl tu schopnost?
Stav krajiny a zacházení s životním prostředím. V České republice by šlo především o výrazné zmenšení ohromných lánů, návrat remízků a drobných vodních ploch a také zlepšení kvality půdy.
Čeho se v budoucnosti obáváte?
Z obecného hlediska se nejvíce obávám nelidskosti ve společnosti. V nedaleké budoucnosti bude lidstvo vystaveno velký výzvám spojeným s globálními změnami či dále rostoucí populací. Nedomnívám se, že schopnost odolat svodům jednoduchých, krátkozrakých řešení je ve společnosti příliš rozšířená.
S kým byste chtěl strávit desetihodinový let?
Takových lidí by bylo nepočítaně. Jedním z nich by byl americký biolog a spisovatel Jared Diamond. Mám velice rád jak jeho knihy o evoluci, tak ty zabývající se lidskou společností.
Jakou knihu právě čtete?
Je jich více. Od C. S. Lewise je to Dokud nemáme tvář a Bůh na lavici obžalovaných, další knihou je Válka světa od Nailla Fergusona.
LAUREÁTI 2019
Věří, že věda posouvá
společnost dobrým směrem
prof. Jiří Friml, Ph.D., Dr. rer. nat
Cena Neuron za celoživotní přínos vědě 2019 v oboru biologie
Jiří Friml je oceněn za celoživotní výzkum rostlinného hormonu auxin, který dělá z rostlin organismy odolnější, než jsou lidé. Přišel na to, že právě auxin umožňuje rostlinám flexibilně se přizpůsobit změnám vnějšího prostředí – a přežit. Dvojnásobný držitel prestižních ERC grantů nyní působí na Institute of Science and Technology Austria. Jeho poznatky by mohly brzy zefektivnit pěstování plodin či zlepšit jejich kvalitu.
prof. Jan Nekovář, Ph.D.
Cena Neuron za významný vědecký objev 2019 v oboru matematika
Jan Nekovář oceněn za objevy v oboru teorie čísel. Jeho matematické důkazy z teorie eliptických křivek přispěly k udělení Fieldsovy medaile („Nobelovy ceny“ za matematiku) v roce 2014. V současnosti působí jako profesor na Sorbonně a je považován za jednoho z nejvýraznějších českých matematiků.
Lucie Kalousová, Ph.D., B.A., M.A.
Cena Neuron pro mladé nadějné vědce za výzkum vztahu mezi sociální nerovností a zdravím populace 2019 v oboru společenské vědy
Lucie Kalousová oceněna za výzkum vztahu mezi sociální nerovností a zdravím populace. Naše zdraví ovlivňuje nejen zdravotní péče či genetické dispozice, ale také faktory jako vzdělání, příjem či čtvrť, ve které žijeme. Zkoumá, proč je v některých zemích vztah mezi socioekonomickým statusem a zdravím silnější (např. ve USA) a v jiných slabší (např. ve Švédsku), a jak se dá takovému silnému vztahu předejít.
Petr Kohout, Ph.D.
Cena Neuron pro mladé nadějné vědce za výzkum prospěšného vztahu mezi houbami a rostlinami – mykorhizní symbiózy 2019 v oboru biologie
Petr Kohout svým výzkumem jako jeden z prvních u nás upozornil na to, že houby mohou ovlivňovat podobu celé naší krajiny – vytvářejí v půdě hustou síť, která rostliny propojuje, efektivně distribuuje živiny a pomáhá jim vzájemně komunikovat. To má vliv na kvalitu půdy a podobu celých rostlinných společenstev.
Ondřej Pejcha, Ph.D.
Cena Neuron pro mladé nadějné vědce za významné obohacení současných poznatků o chování supernov a jiných zániků a proměn hvězd 2019 v oboru fyzika
Ondřej Pejcha oceněn za významné obohacení současných poznatků o chování supernov a jiných zániků a proměn hvězd. Je držitelem prestižního ERC grantu a patří k nejtalentovanějším astrofyzikům u nás.
Become a patron
Be informed
Discoveries lie waiting all around, do not let them slip by! Every month we will send you a fresh batch of information about the world of science and Neuron.
