Mgr. Karel Vališ, PhD.

Zdravé buňky reagují na neopravitelné poškození programovou smrtí – apoptózou. Nádorové buňky jsou ale k mechanizmům apoptózy jen omezeně vnímavé. Mají tak zvýšenou schopnost přežít a k jejich zániku dochází jen velmi těžko. Vědci se proto snaží zjistit, jak zhoubné buňky k sebevraždě přinutit. Jedním ze způsobů je zastavení přísunu jejich potravy. Rychle se množící nádorové buňky jsou totiž závislé na některých typech metabolitů, které zdravé buňky tolik nepotřebují.

Po mnoha pokusech s kurkumou, barvířkou nebo zázvorem se jeho týmu podařilo zjistit, že existuje houba, která produkuje látky snižující expresi stěžejních onkogenů v nádorových buňkách, které jsou nezbytné právě pro jejich metabolismus. Houby totiž mají schopnost vytvořit takové látky, které používají na boj s okolím – a zkoumané látky z druhu quambalaria cyanescens dokáží zastavit i zhoubné bujení.

Quambalira vytváří chemické sloučeniny, které v nádorových buňkách dokáží změnit příjem a zpracování živin, čímž zásadním způsobem ovlivňují metabolismus nádorových buněk. Nádorové buňky pod vlivem působení těchto látek nedokáží efektivně zpracovávat živiny, a vlivem stresu samy sebe zničí.

Doktor Vališ zjišťuje, zda by se tato chemická sloučenina mohla stát základem pro nový typ protinádorového léčiva. Prozatím zjistil, že účinkuje při pokusech na tkáňových kulturách pěstovaných v laboratorních miskách. Nyní zkouší, jak zabírá u myší s uměle vyvolanými nádory.

Předběžné výsledky z experimentů vypadají slibně – látka má značný potenciál v terapii. Protinádorové a antimikrobiální aktivity derivátu quambalarinu tak tvoří základ pro budoucí patent.

Nádorové buňky páchají sebevraždu – rozhovor s Karlem Vališem

V čem spočívá podstata vašeho objevu?
Testovali jsme vliv několika přírodních látek na nádorové buňky. Po mnoha pokusech se nám podařilo zjistit, že houba jménem quambalaria vytváří chemickou sloučeninu, která dokáže v nádorových buňkách změnit příjem a zpracování živin. Buňka se ocitne kvůli nedostatku potravy ve stresu a sama sebe zničí.

Podle účinků, které jste zjistili, mohla by tato látka být základem pro univerzální lék na všechny typy zhoubných nádorů?
Zatím jsme zjistili, že účinkuje při pokusech na tkáňových kulturách pěstovaných v laboratorních miskách. Nyní zkoušíme, jak zabírá u myší s uměle vyvolanými nádory. Předběžné výsledky z experimentů vypadají slibně.

Ale uměle vyvolané nádory mají jinou strukturu než zhoubné novotvary vznikající přirozenou cestou. Bude váš postup fungovat také v tomto případě?
Odpověď může dát pouze mnohaleté testování v klinických studiích s pacienty. To už je úkol pro nějakou velmi movitou farmaceutickou firmu schopnou vložit desítky až stovky milionů do takového výzkumu.

Jak vás napadlo zkoušet zrovna quambalarin?
Z mezinárodní databáze publikací jsme si vybrali šest kandidátů s potencionálním protinádorovým účinkem. Postupně jsme všechny otestovali společně s několika novými látkami charakterizovanými na našem ústavu. Quambalarin, jako účinná a nejméně prozkoumaná substance, nabízel největší šanci objevit něco zcela nového.

Kde se houba quambalaria vyskytuje?
Parazituje na kůrovcích a je rozšířena po celém světě. Naše vzorky pocházejí z Bulharska.

Na Šumavě je občas kůrovců víc než dost, proč jste nepoužili „domácí“ zdroj?
Bylo by to logické, ale hledání vhodné houby není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Existuje několik desítek druhů této houby a látky, které produkují, jsou odlišné podle toho, v jaké lokalitě se houba nachází. Rozdíly existovaly dokonce i mezi houbami z různých částí Evropy.

Budete svoje poznatky patentovat?
U přírodních látek to není možné, ale chceme si nechat patentovat derivát quambalarinu, což je sloučenina odvozená od základní struktury této látky. Článek o jeho protinádorových účincích jsme již odeslali do prestižního vědeckého časopisu a doufáme, že bude v brzké době přijat do tisku. Další články o účincích quambalarinu byly již publikovány v několika vědeckých časopisech, například Journal of Natural Products nebo PLOS ONE.