Laureate

prof. Jiří Friml, Ph.D., Dr. rer. nat

Cena Neuron za celoživotní přínos vědě 2019 v oboru biologie

prof. Jiří Friml, Ph.D., Dr. rer. nat

Jiří Friml je oceněn za celoživotní výzkum rostlinného hormonu auxin, který dělá z rostlin organismy odolnější, než jsou lidé. Přišel na to, že právě auxin umožňuje rostlinám flexibilně se přizpůsobit změnám vnějšího prostředí – a přežit. Dvojnásobný držitel prestižních ERC grantů nyní působí na Institute of Science and Technology Austria. Jeho poznatky by mohly brzy zefektivnit pěstování plodin či zlepšit jejich kvalitu.

„Ceny Neuron si vážím moc, více než jakéhokoliv jiného mezinárodního ocenění, co jsem kdy dostal. Je moc příjemné vědět, že o mě lidé doma vědí a cení si mé práce. A taky to beru jako ocenění všech mých kolegů rostlinářů z Česka, jsou opravdu skvělí, na světové úrovni a je s nimi radost pracovat,” říká Jiří Friml.

Seznamte se s Jiřím Frimlem v krátkém videu

Co na sebe prozradil Jiří Friml?

Jak byste laikovi třemi větami vysvětlil, čím se zabýváte?
Snažím se porozumět, jak rostliny rostou a vyvíjejí se. Jak to, že úplně stejná rostlina rostoucí v horách a ve větru vypadá úplně jinak než její identické dvojče v údolí nebo dokonce ve skleníku. V tom jsou rostliny geniální, jak dokáží přeprogramovat svůj vývoj. Regulace růstu, tvorba nových orgánů, růst za světlem, růst kořene dolů a jeho větvení, regenerace poškozených částí apod., to jsou hlavní témata mého výzkumu.

Jaký byl váš zatím nejodvážnější krok v životě?
Většina mých tzv. odvážných rozhodnutí by se dala spíše popsat v relacích šílenosti než odvahy – jako třeba cesta stopem z Česka na obratník Raka přes Sýrii, Jordánsko a Egypt nebo zimní přechod rumunských Karpat bez podpory. Ale asi nejdůležitější rozhodnutí pro můj osobní a profesní život, které vyžadovalo hodně odvahy, bylo odejít na doktorské studium na ústav Max Plancka v Kolíně nad Rýnem do neznámého prostředí a pracovat v úplně cizím oboru.

Kdyby se o vás psalo v učebnici, co by tam mělo být?
Že jsme ukázali, že rostlinný hormon auxin a jeho kontrolovaný tok mezi buňkami představují univerzální mechanismus, kterým rostliny regulují svůj růst a vývoj a pružně ho mění v závislosti na prostředí. 

Kdo je vaším vzorem? 
Ačkoliv si velmi vážím spousty kolegů, ať už žijících nebo už ne, a nechávám se inspirovat různými aspekty jejich životů a práce, nikdy jsem neměl nějaký jeden konkrétní vzor. 

Čím byste chtěl být, kdybyste nebyl tím, čím jste?
Na tuto obtížnou otázku nabízí česká populární kultura minimálně dvě skvělé odpovědi: 1) chtěl bych být medvídkem a z výkladní skříně koukat se ven, 2) hadem, protože ten když jde, tak u toho leží. Jinak jsem obecně celkem spokojený s tím, co dělám. Možná, kdybych měl jiné štěstí na učitele, tak bych více tíhnul k matematice a teoretické fyzice, a kdyby se s vědou nevedlo vůbec, tak bych asi více cestoval, fotil a psal.

Co byste na světě změnil, kdybyste měl tu schopnost?
Podobnou otázku jsem dostal naposledy, když mi bylo asi deset, od třídní soudružky učitelky. Tenkrát jsem chtěl mít schopnosti samuraje ve středověkém Japonsku a dodnes si pamatuji, jak jsem se zastyděl, když můj spolužák chtěl celosvětový mír. Ale vážně: bylo by hezké, kdyby naše společnost více naslouchala lidem, kteří skutečně mají co říct, a vážila si vzdělání a oceňovala lidi, kteří přispívají do fondu znalostí a úspěchů celého lidstva. Propast mezi tím, jak si naše společnost takových lidí cení,  a mezi současnými masovými celebritami, je skutečně nepochopitelná a pro lidstvo jako celek velmi škodlivá.

Čeho se v budoucnosti obáváte?
Že temné stránky lidské povahy jako sobectví, závist, nesnášenlivost a nenasytnost nás, lidstvo, zničí a většinu naší planety s námi. Pro objektivního vědce je někdy problematické dívat se do budoucnosti, protože to zrovna teď nevypadá moc růžově.

S kým byste chtěl strávit desetihodinový let?
Z lidí, s nimiž to už bohužel není možné, určitě s Dickem Feynmanem. Měli bychom toho spoustu na povídání, nejenom o vědě.

Jakou knihu právě čtete? 
The Strangest Man od Grahama Farmela - biografii Paula Diraca. A chystám se na The Botany of Desire od Michaela Pollana.

NOVINKY JIŘÍ FRIML 

Ten, který rozumí řeči rostlin aneb Jiří Friml pro Neuron

Jiří Friml - Cena Neuron 2019 za celoživotní přínos vědě, biologie.

Seznamte se s rostlinným biologiem Jiřím Frimlem, čerstvým laureátem Ceny Neuron za celoživotní přínos vědě 2019 v oboru biologie. Cenu obdržel za celoživotní výzkum rostlinného hormonu auxin, který dělá z rostlin organismy odolnější, než jsou lidé.

LAUREÁTI 2019

Věří, že věda posouvá
společnost dobrým směrem

Jiří Friml

prof. Jiří Friml, Ph.D., Dr. rer. nat

Cena Neuron za celoživotní přínos vědě 2019 v oboru biologie

Jiří Friml je oceněn za celoživotní výzkum rostlinného hormonu auxin, který dělá z rostlin organismy odolnější, než jsou lidé. Přišel na to, že právě auxin umožňuje rostlinám flexibilně se přizpůsobit změnám vnějšího prostředí – a přežit. Dvojnásobný držitel prestižních ERC grantů nyní působí na Institute of Science and Technology Austria. Jeho poznatky by mohly brzy zefektivnit pěstování plodin či zlepšit jejich kvalitu.

Jan Nekovář

prof. Jan Nekovář, Ph.D.

Cena Neuron za významný vědecký objev 2019 v oboru matematika

Jan Nekovář oceněn za objevy v oboru teorie čísel. Jeho matematické důkazy z teorie eliptických křivek přispěly k udělení Fieldsovy medaile („Nobelovy ceny“ za matematiku) v roce 2014. V současnosti působí jako profesor na Sorbonně a je považován za jednoho z nejvýraznějších českých matematiků.

Lucie Kalousová

Lucie Kalousová, Ph.D., B.A., M.A.

Cena Neuron pro mladé nadějné vědce za výzkum vztahu mezi sociální nerovností a zdravím populace 2019 v oboru společenské vědy

Lucie Kalousová oceněna za výzkum vztahu mezi sociální nerovností a zdravím populace. Naše zdraví ovlivňuje nejen zdravotní péče či genetické dispozice, ale také faktory jako vzdělání, příjem či čtvrť, ve které žijeme. Zkoumá, proč je v některých zemích vztah mezi socioekonomickým statusem a zdravím silnější (např. ve USA) a v jiných slabší (např. ve Švédsku), a jak se dá takovému silnému vztahu předejít.

Petr Kohout

Petr Kohout, Ph.D.

Cena Neuron pro mladé nadějné vědce za výzkum prospěšného vztahu mezi houbami a rostlinami – mykorhizní symbiózy 2019 v oboru biologie

Petr Kohout svým výzkumem jako jeden z prvních u nás upozornil na to, že houby mohou ovlivňovat podobu celé naší krajiny – vytvářejí v půdě hustou síť, která rostliny propojuje, efektivně distribuuje živiny a pomáhá jim vzájemně komunikovat. To má vliv na kvalitu půdy a podobu celých rostlinných společenstev.

Ondřej Pejcha

Ondřej Pejcha, Ph.D.

Cena Neuron pro mladé nadějné vědce za významné obohacení současných poznatků o chování supernov a jiných zániků a proměn hvězd 2019 v oboru fyzika

Ondřej Pejcha oceněn za významné obohacení současných poznatků o chování supernov a jiných zániků a proměn hvězd. Je držitelem prestižního ERC grantu a patří k nejtalentovanějším astrofyzikům u nás.

BECOME A PATRON

Push the frontiers of science
and enable great ideas to grow

Be informed

Discoveries lie waiting all around, do not let them slip by! Every month we will send you a fresh batch of information about the world of science and Neuron.