prof. MUDr. Radek Špíšek, Ph.D.

Laureát Ceny Neuron pro mladé vědce za rok 2012

Zkoumá roli imunitního systému při kontrole nádorového bujení. Jeho tým vyvinul a nyní připravuje klinické zkoušky preparátů, které stimulují imunitní odpověď proti karcinomu prostaty a vaječníků.

Jdeme spletí chodeb, míjíme prosklené stěny, pootevřené dveře do laboratoří. Konečně dorazíme do malé kanceláře, odkud docent MUDr. Radek Špíšek řídí vývoj a zkoušky preparátu, který má naději, že se stane lékem na karcinom prostaty. Jeho tým dostal velkou šanci, protože jako jeden z mála v Česku dotáhl svůj projekt až na počátek 3. fáze klinických zkoušek. Potrvají do roku 2017, pokud budou úspěšné, dostane přípravek registraci a bude se moci vyrábět jako lék. Docent Špíšek získal za svojí dosavadní práci cenu Neuron 2012 pro vědce do 40 let.

Nyní prochází přípravek druhou fází klinických zkoušek, co to prakticky znamená?
Předběžné nadějné výsledky testování našeho postupu získané v rámci výzkumu a prvních malých klinických studií ověřuje nyní tým společnosti Sotio ve větších klinických studiích. Jejich cílem je prokázat bezpečnost a účinnost hodnocených léčebných přípravků v různých stádiích onemocnění. Předběžná data z prvních klinických studií naznačují, že podávání přípravku vede ke zpomalení průběhu nemoci.

Co bude dál?
V současné době vyjednáváme s lékovými agenturami v Evropě a USA podobu a zahájení třetí fáze klinických zkoušek. Přípravek se bude testovat na několika tisícovkách osob a v nemocnicích po celém světě. Šance, že se potvrdí jeho účinnost a že nebude mít závažné vedlejší účinky je obvykle v poměru 1:8 až 1:10.

Proč je naděje tak malá?
Protože testování už probíhá bez naší kontroly a zároveň nemáme žádný vliv na úroveň péče o pacienty. Testování má ověřit, že přípravek zabírá i při standardní péči o pacienta.

Na jakém principu účinkuje váš přípravek?
Velmi stručně řečeno se snažíme v těle pacienta aktivovat imunitní odpověď proti nádorovým buňkám. Ta by měla zpomalit jejich růst.. Přípravek využívá „strážce v těle“, které má každý člověk ve svém organismu. Jsou to tzv. dendritické buňky schopné probudit náš imunitní systém k boji s bakteriemi, viry a také nádorovými tkáněmi.

Jak strážci těla pracují?
Jsou rozmístěni jako síť po celém těle a sledují, jestli se neobjevilo nějaké nebezpečí, například infekce nebo třeba nádorová buňka. Když odhalí nepřítele, pohltí ho a rozštípou na kousky. Poté „strážci těla“ na svém povrchu jako na štítu vystaví bílkoviny z nádorové buňky a odcestují do lymfatických uzlin, aby tam vyvolaly poplach, tzn. aktivovaly imunitní odpověď. Bílé krvinky a další složky imunitního systému pak v roli zabijáků vyrazí ke shluku nádorových buněk a zlikvidují je. Ovšem někdy, například vlivem věku, nemoci anebo z jiné příčiny, imunitní systém na zprávu o nebezpečí nereaguje nebo začne fungovat pozdě. Nádorové buňky se začnou množit a když jich je příliš mnoho, přestává imunitní systém pracovat.

Jak tuto schopnost strážců těla využíváte v boji s karcinomem prostaty?
Odebíráme pacientům krev, z ní připravíme dendritické buňky, namnožíme je a ve zkumavce dáme dohromady s nádorovými buňkami. Když strážci těla vystaví na svém povrchu bílkoviny ze zhoubné tkáně, vytvoříme roztok s miliony dendritických buněk a injekcí je opakovaně, vždy po několika týdnech, vpravíme do těla pacienta. Pak už všechno probíhá přirozenou cestou a my čekáme, jestli se imunitní systém aktivoval.

Nehrozí při tomto postupu nějaké riziko?
Vědecky smysluplná námitka zní, jestli tento způsob léčby nevyvolá tzv. autoimunitní nemoci, například roztroušenou sklerózu, cukrovku 1. typu a další choroby, při kterých tělo vlastním obranným mechanismem ničí samo sebe.

A jak na tuto námitku odpovídáte?
Že jsme doposud testovaný přípravek podali sto pacientům, kteří dostali přes 500 dávek léku, a zatím se u nich žádná autoimunitní choroba neprojevila. K odhalení nežádoucích přípravků slouží právě časné fáze klinických studií.

Nápad využít dendritické buňky k léčbě rakoviny patrně dostalo více pracovišť, v čem jste odlišní?
Ve světě jsou jen dvě nebo tři skupiny, které připravují 3. fázi klinických zkoušek. My jsme díky společnosti Sotio mezi nimi. Lišíme se tím, že k dendritickým buňkám přidáváme kompletní mrtvé nádorové buňky. Imunitní systém tak reaguje na celou škálu bílkovin z nádoru. Na jiných pracovištích nabízejí dendritickým buňkám jenom určité bílkoviny, které považují za důležité. Lékařská praxe však ukazuje, že zhoubné buňky jsou velmi přizpůsobivé a dokážou nahradit zasaženou bílkovinou jinou a tím se imunitní reakci vyhnou. Tím, že vyvoláváme imunitní odpověď proti více nádorovým bílkovinám najednou, snižujeme možnost, že se nádorovým buňkám podaří před imunitní odpovědí uniknout. Ovšem zase je pravda, že náš postup je finančně nákladnější.

Kdy začne 3. fáze klinických zkoušek a kdy budete mít jejich výsledky?
Vyjednáváme, aby mohly být zahájeny příští rok. Testování na několika tisících pacientů po celém světě potrvá do roku 2017. Pokud zkoušky potvrdí, že přípravek funguje a nemá vážné vedlejší účinky, může být zaregistrován americkou Food and Drug Administration a European Medicines Agency. Pak už se bude moci vyrábět jako lék.

Text: Josef Matyáš


Napsali o něm: