doc. Mgr. Petr Svoboda, Ph.D.

Laureát Ceny Neuron pro mladé vědce za rok 2014

Výsledky jeho výzkumu mohou posloužit k vývoji léku, který podstatně zkrátí dobu léčby některých virových nemocí, například chřipky nebo rýmy.

Docent Petr Svoboda z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR získal v roce 2014 Cenu Neuron pro mladé vědce v oboru medicína.

Chřipka, klíšťová encefalitida, zánět průdušek nebo rýma začínají tím, že náš organismus napadnou tzv. RNA viry. Člověk se proti nim brání pomocí určitého typu bílých krvinek. Někdy ale trvá boj se zmíněnými viry příliš dlouho, nebo bílé krvinky soupeření s vetřelcem nedokáží pokaždé vyhrát. Vědci na celém světě proto hledají další možnosti, jak obranu před RNA viry posílit. Docent Svoboda vede jeden z týmů, který se snaží využít pro ochranu před viry jiného mechanismu, než jaký uplatňují bílé krvinky, jde o tzv. RNA interferenci. Při tomto nedávno objeveném procesu napadený organismus reguluje ve virech přepis genů. Stručněji řečeno uspává geny ve virech a tím protivníka likviduje. Ovšem tento způsob boje využívají ze savců pouze myši. Právě na nich se snaží doc. Svoboda objasnit, jak u těchto hlodavců RNA interference funguje. Pokud se to podaří zjistit, mohou poznatky z výzkumu posloužit pro vývoj léků, kterými by se například rýma nevyléčila za týden, ale během několika hodin.

"V laboratoři se zabývám tím, jak myší vajíčko kontroluje své geny. Tím jsem se dostal i k prastarému imunitnímu mechanismu zvanému RNAi (čti: ár-en-ej-áj). Tuto obranu proti virům a jiným hrozbám používají sedmikrásky, žížaly i berušky, ale ne savci. Ti mají modernější imunitní systém, takže mechanismus RNAi vypnuli a součástky z něj použili na něco jiného – kromě myšího vajíčka, kde byla aktivní RNAi objevená už v roce 2000. Doteď nedávalo smysl, proč je RNAi aktivní ve vajíčku a v tělních buňkách spí. Můj tým objevil v myší DNA unikátní mutaci a vysvětlil, jak ve vajíčku probudila RNAi. Podobně obskurní objevy, jak evoluce našla zajímavé řešení, mohou být nečekaně významné. Tady příroda ukázala, že spící RNAi lze lehce probudit a laboratoř potvrdila, že probuzení lze uměle vyvolat i v tělních a kmenových buňkách. Pokud se výsledky potvrdí na zvířecím modelu, otevírá se cesta pro vývoj nového typu terapie některých virových infekcí."


Napsali o něm: