Šestice mladých českých vědců převzala Cenu Neuron a spolu s ní prémii 1,5 milionu korun

TISKOVÁ ZPRÁVA/POZVÁNKA

  • Šest špičkových českých vědců do 40 let převzalo ve středu 18. května 2016 Cenu Neuron
  • Český biolog se v rámci Expedice Neuron chystá v Kongu potvrdit existenci neznámého krokodýla
  • Lékař zkoumající využití psychedelik při léčbě depresí a závislostí se díky divoké kartě Expedice Neuron vydá do Peru
  • Autorka nejlepšího vědeckého videa ukázala, kolik vědy se vejde do tří minut
  • Čtrnáctiletý biolog Marek si splní svůj dětský vědecký sen

Praha, 19. května 2016 – Helena Fulková jako první z Česka naklonovala myš, čímž pomohla nahlédnout do mechanismu reprodukcí a reprogramování buněk. Filip Matějka pomocí ekonomických teorií vysvětluje chování lidí i státu. Pavel Plevka odhaluje slabá místa pikornavirů, které způsobují běžná nachlazení, ale i nebezpečné záněty mozku. Petr Slavíček získává detailní pohled na ultrarychlé děje v molekulách. Jindřich Kolorenč se zabývá počítačovými simulacemi, pomocí kterých je možné určovat chování látek a materiálů na základě znalosti jen základních fyzikálních zákonů. Emil Jeřábek se zabývá matematickou logikou, která je základem matematiky a informatiky, a přiznává, že se občas spoléhá i na intuici. Všechny pak spojuje skutečnost, že jim ještě nebylo ani 40 let, a již patří mezi nejtalentovanější české vědce, kteří jednou změní náš svět. Nadační fond Neuron jim jako ocenění jejich dosavadní práce předal ve středu 18. května v Divadle Archa Cenu Neuron pro mladé vědce. A spolu s ní finanční prémii 6 x 250 tisíc korun.

„S každým dalším ročníkem Cen Neuron je víc a více patrné, že laureáti mají nejen excelentní vědecké výsledky, ale jsou i skutečnými vědeckými osobnostmi, které si laťku a horizont své práce určují bez ohledu na překážky dané prostředím,“ uvedla Hana Křepelková Rezková, ředitelka NF Neuron.

Fond také představil vítěze letošního ročníku Expedice Neuron, jejímž cílem je podpořit realizaci výzkumné expedice, která bude mít významný přínos pro současné poznání. Jak popularizovat vědu hravě a audiovizuálně, ukázala vítězka soutěže o nejlepší vědecké video, která v rámci večera převzala výhru 100 tisíc korun. A na závěr se představil mladý talentovaný vědec, který již ve svých čtrnácti letech realizuje svůj vlastní unikátní výzkum a kterému fond plní jeho vědecký sen.

Cena Neuron pro mladé vědce

Cena Neuron pro mladé vědce je určena špičkovým českým vědcům do 40 let jako ocenění za vynikající vědecké výsledky a povzbuzení pro další práci. Ceny Neuron jsou každý rok předávány v oborech fyzika, chemie, matematika, medicína a společenské vědy, a od roku 2016 také v oboru biologie. Ocenění doprovází osobní prémie v hodnotě 6 × 250 000 korun.

Laureáti Ceny Neuron pro mladé vědce 2016
medicína – Mgr. Helena Fulková, Ph.D.
společenské vědy – RNDr. Filip Matějka, Ph.D.
biologie – Mgr. Pavel Plevka, Ph.D.
chemie – prof. RNDr. Petr Slavíček, Ph.D.
fyzika – Mgr. Jindřich Kolorenč, Ph.D.
matematika – Mgr. Emil Jeřábek, Ph.D.

medicína – Mgr. Helena Fulková, Ph.D.

Helena Fulková jako první Češka naklonovala myš, čímž pomohla nahlédnout do mechanismu reprodukcí a reprogramováním buněk. Příroda umí klonovat dávno. Každá jednovaječná dvojčata jsou přirozený klon. Zkouší to i vědci. Helena Fulková je první česká badatelka, která dokázala během stáže na Tokijské univerzitě naklonovat laboratorní myši. To svedou jen čtyři laboratoře na světě. Dvě v Japonsku, a stejně tolik v USA. Pomocí terapeutického klonování se vědci snaží získat buňky pro léčbu chorob, se kterými si zatím medicína neví rady.

medailonek Heleny Fulkové + rozhovor

 

společenské vědy – RNDr. Filip Matějka, Ph.D.

Filip Matějka pomocí ekonomických teorií vysvětluje chování lidí i státu. Pukod petčřete tneto txet dáokzlai jtse, že ldiksý mzeok je sochepn rpozozant solvo puzoe pdole pnrvího a plesoíhndo pmesíne. Na podobném principu je založena teorie racionální nepozornosti. Podle ní člověk vnímá jenom to, co považuje za důležité. Platí to pro každou lidskou činnost. Ekonom Filip Matějka se věnuje výzkumu, ve kterém teorii racionální nepozornosti kombinuje s klasickou ekonomií. V loňském roce byl jako první Čech vybrán Evropskou radou pro výzkum mezi sedm evropských ekonomů, kteří na další rozvoj svého dosavadního výzkumu získali grant 30 milionů korun.

medailonek Filipa Matějky + rozhovor

 

biologie – Mgr. Pavel Plevka, Ph.D.

Pavel Plevka odhaluje slabá místa pikornavirů, které způsobují běžná nachlazení, ale i nebezpečné záněty mozku. Nemoci vyvolané těmito viry nelze léčit, pouze se tlumí jejich příznaky a spoléhá se na sílu imunitního systému pacienta. Tým Pavla Plevky chce odhalit způsob, jak pikornaviry pronikají do lidských buněk. Poznatky výzkumu mohou za čas posloužit k vývoji nových léků. Na svůj projekt obdržel před třemi lety grant od Evropské rady pro výzkum.


medailonek Pavla Plevky + rozhovor

 

chemie – prof. RNDr. Petr Slavíček, Ph.D.

Petr Slavíček získává detailní pohled na ultrarychlé děje v molekulách. Botanik v 19. století pozoroval a poznával přírodu. Přesně totéž dělá Petr Slavíček ve světě molekul – pohybuje se v oblasti teoretické chemie a řeší rovnice, kterými se řídí tento svět. Pomocí matematických modelů a kvantových simulací získává detailní pohled na ultrarychlé děje, které v molekulách vyvolává vhodně zvolené záření. Mezi jeho nejvýznamnější objevy patří nová forma přenosu energie mezi molekulami.

medailonek Petra Slavíčka + rozhovor

 

fyzika – Mgr. Jindřich Kolorenč, Ph.D.

Jindřich Kolorenč se zabývá počítačovými simulacemi, pomocí kterých je možné určovat chování látek a materiálů na základě znalosti jen základních fyzikálních zákonů. Reálnou zkušenost je těžké něčím nahradit. Je ale spousta situací, kdy není snadné vzít si objekt zájmu přímo do ruky: například pokud bychom rádi zjistili, jak se chovají minerály za vysokého tlaku tisíc kilometrů pod zemí, nebo když chceme vědět, jak se mění vlastnosti palivových článků uvnitř spuštěného jaderného reaktoru. V podobných případech přicházejí ke slovu počítačové simulace, pomocí kterých je možné určovat chování látek a materiálů na základě znalosti jen základních fyzikálních zákonů. Takovými simulacemi se zabývá Jindřich Kolorenč.

medailonek Jindřicha Kolorenče + rozhovor

 

matematika – Mgr. Emil Jeřábek, Ph.D.

Emil Jeřábek se zabývá matematickou logikou, která je základem matematiky a informatiky, a přiznává, že se občas spoléhá i na intuici. Jeho výsledky pokrývají široký okruh témat – je schopen identifikovat otevřené problémy a řešit je způsobem, který se setkává s významným ohlasem ve vědecké komunitě. Články o jeho výsledcích publikují kvalitní časopisy a své poznatky přednáší na významných konferencích.

medailonek Emila Jeřábka + rozhovor

 

500 tisíc pro vedoucí výzkumných expedic

Projekt Expedice Neuron navazuje na slavnou éru výprav českých vědců. Cílem je podpořit realizaci výzkumné expedice, která bude mít významný přínos pro současné poznání.

Expedice Neuron: Za tajemným krokodýlem do Konga

Objevený, zapomenutý a znovuobjevovaný. To je příběh krokodýla konžského, trpaslíka mezi krokodýly z centrální Afriky. Podstatnou roli v něm hraje Václav Gvoždík z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, který se stal letošním výhercem soutěže Expedice Neuron a získal částku 250 tisíc korun. Peníze využije na výzkum v Kongu, který bude zahájen v lednu 2017 a který by měl přinést důkazy o existenci nového druhu afrického pralesního krokodýla, zjistit jeho rozšíření, sesbírat tkáňové vzorky, ale také zmonitorovat rozsah obchodu s masem krokodýlů, tzv. bushmeat.

více informací o expedici Václava Gvoždíka

Divoká karta Expedice Neuron: Potenciál užití ayahuascy v léčbě depresivních poruch

Antidepresiva zabírají pouze u části depresivních pacientů, je proto třeba hledat nové způsoby léčby. Rychlý a silný antidepresivní účinek byl přitom zjištěn u některých psychedelik. Cílem expedice vedené doktorem Tomášem Páleníčkem je odpovědět na otázku, zda má rituální užití psychedelika ayahuascy z klinického i neurobiologického hlediska antidepresivní potenciál. Poznatky týmu, který se vydá v srpnu 2017 do Peru, tak mohou významně přispět ke snížení utrpení depresivních pacientů.

více informací o expedici Tomáše Páleníčka

 

Autorka nejlepšího vědeckého videa představila, čemu se věnuje současná věda

Již třetím rokem pořádá fond soutěž Cena Neuron Prima ZOOM, ve které hledá autora nejlepšího vědeckého snímku – v rámci večera převzala šek na 100 tisíc korun Halina Šimková.

 

Čtrnáctiletý biolog si splní svůj dětský vědecký sen

Neuron nepomáhá pouze zkušeným vědcům s výjimečnými mezinárodními výsledky – vyhledává i malé/mladé vědce, kteří se teprve rozmýšlejí, kam svou vědeckou dráhu namíří. Letos se splní sen čtrnáctiletému biologovi Markovi Brousilovi.

 

Pro více informací a zaslání fotografií prosím kontaktujte Ladu Brůnovou:
lada.brunova@nfneuron.cz nebo +420 739 659 456