Přihlašte svůj projekt do soutěže Expedice Neuron 2019

O tom, že objevy nečekají jen v laboratořích v Neuronu víme, proto již čtvrtým rokem přinášíme do českého výzkumného prostředí výjimečnou soutěž. S návrhy terénního výzkumu se mohou přihlásit jednotlivci i týmy, které získají až jeden milion korun na realizaci. Do soutěže Expedice Neuron je možné se přihlásit do 7. 10. 2018 na našich webových stránkách

Expedice Neuron si během tří let od svého spuštění získaly přízeň nejen vědeckých pracovníků, ale i veřejnosti. Výstupy mapují expedice po celém světě, například z pralesů Konga, neprobádaných oblastí Amazonie, pohoří v Ugandě, nebo v Papuy Nové Guiney. Vědci v terénu zaplňují důležité mezery vědeckého výzkumu - mizení tropických ledovců, mapování dna Hranické propasti, vliv globalizace na život “bohatých chudých” nebo alternativní léčbu depresí pomocí halucinogenní látky ayahuasca, jiné expedice se zase vydávají hledat neznámé druhy zvířat. První tři expedice již přinesly výsledky, které vzbudily světový ohlas.

Hydrogeoložka Helena Vysoká: Průzkum Hranické propasti

Expedice Neuron pod vedením Heleny Vysoké se vydala zkoumat hydrogeologii Hranické propasti, která se ukázala být světovým unikátem.

Během výzkumu, kterého se zúčastnila i výprava z National Geographic, se podařilo mimojiné potvrdit, že Hranická propast se svými 404 metry hloubky je nejhlubší známá propast na světě.

Dosavadní poznatky o vodě v Hranické propasti jsou útržkovité, často nearchivované. V rámci Expedice Neuron se podařilo odebrat vzorky vody, provést různá měření a získat detailní informace o průběhu některých chemických a fyzikálních parametrů vody v čase i v prostoru.

Herpetolog Václav Gvoždík: Za tajemným krokodýlem do Konga 

Získaná data z terénu konžské pánve podporují prvotní hypotézu herpetologa Václava Gvoždíka – v Kongu skutečně žije dosud neuznávaný druh krokodýla.

Expedice očekává, že jeho výzkum brzy přinese definitivní uznání krokodýla konžského jako platného samostatného druhu. Jedině správné pochopení druhové rozmanitosti totiž může vést k adekvátní ochraně a tedy zachování fauny a flóry pro budoucí generace.

„Krokodýly v pralese jsme odchytávali rovnou do ruky, a to v noci, protože přes den se tento druh ukrývá v dutinách pod kořeny stromů.

Vědecký ilustrátor Jan Dungel: Výskyt primáta uakari ve Venezuele

Do zvláště nepřístupné části amazonského pralesa se vydala expedice Jana Dungela. Cílem bylo najít ztracenou opici s krátkým ocasem, naposledy popsanou Alexandrem von Humboldtem před 200 lety.

Po dvanácti letech od prvního setkání zaznamenala expedice úspěch. Byl odebrán i biologický materiál pro správné taxonomické zařazení druhu „uakari”. Průběh expedice mapuje televizní dokument Vladimíra Šimka „Uakari, Humboldtova ztracená opice”.

Další projekty Expedice Neuron

Ornitolog Vojtěch Kubelka: Do Peru za záhadnou bekasinou královskou

Psychiatr Tomáš Páleníček: Za využitím ayahuascy do Amazonie

Antropolog Radovan Haluzík: Vily “bohatých chudých” v Libanonu, Nigérii a Guatemale

Polární vědkyně Marie Šabacká: Na sever a na jih za mizejícím ledem