6 milionů korun pro talentované české vědce

Mecenáši NF Neuron podpoří výzkumné projekty částkou 6 milionů korun

Praha, 1. 2. 2016 – Nalezení článku, který nám chybí pro pochopení buněčných mechanismů a nemocí, včasné rozpoznání biomarkerů přednádorových lézí nebo vhled do minulosti skrze web, který zpřístupní údaje z rakousko-uherských statistik – to jsou jen některé z vědeckých projektů, které NF Neuron loni podpořil částkou 5 milionů korun. Letos rozdělí mecenáši mezi talentované české vědce o milion korun více, o Neuron Impuls totiž mohou nově žádat také biologové. Výzkumné projekty je možné přihlašovat od pondělí 1. února skrze jednoduché webové rozhraní.

Podpora těch nejlepších

Mecenáši Neuronu každoročně poskytují finanční obnos, který vědecká rada složená ze špičkových českých vědců rozděluje na základě odborného posouzení mezi ty nejlepší kandidáty.

„Důkazem, že se nám daří vybírat skutečně špičkové vědce, jsou ti, které jsme v minulosti podpořili a kteří později získali od Evropské výzkumné rady (ERC) elitní konsolidační grant v řádech desítek milionů korun. Za všechny můžeme zmínit profesora Michala Otyepku, nebo docenta Richarda Štefla,” uvedla Monika Vondráková, ředitelka NF Neuron.

NF Neuron cílí na mladé vědce působící v České republice a úspěšné české vědce, kteří se rozhodnou pro návrat ze zahraničí, aby v Česku realizovali svůj základní výzkum. Vědecká rada vybírá ty žadatele, kteří mají potenciál stát se těmi nejlepšími ve svém oboru ve světě – každý z nich získá na svůj projekt Neuron Impuls ve výši jeden milion korun. Od svého vzniku vyplatil fond mladým vědcům již více než 25 milionů korun.

Důležitost podpory základního výzkumu

Financování základního výzkumu je do velké míry problematické. Jeho výsledky jsou totiž těžko měřitelné a vždy je tu riziko, že výzkum skončí ve slepé uličce. Zároveň zpravidla nikdy nepřináší okamžitý ekonomicky měřitelný výsledek. Aplikovaný výzkum se bez toho základního ale neobejde – projekty, které se věnují základnímu výzkumu, jsou neodmyslitelným základním kamenem pro výzkum aplikovaný.

„Z historie víme, že je to často jen otázka času, než základní výzkum napomůže k velkému objevu, který změní životy nás všech. Vnímáme jako velmi důležité, abychom vědce, kteří se základnímu výzkumu věnují, podporovali nejen finančně, ale také jim pomohli s medializací jejich práce, která je často opomíjena,“ uvedla Monika Vondráková, ředitelka NF Neuron.

Nový podporovaný obor – biologie

Neuron Impulsy byly až doposud každoročně udělovány v oborech fyzika, chemie, matematika, medicína a společenské vědy. V roce 2016 se seznam podporovaných oborů rozšíří o biologii. Garantem tohoto nově podporovaného oboru se stal prof. Libor Grubhoffer, rektor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Vědeckou radu pro obor biologie doplňuje prof. Ivo Šauman z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR, a prof. Petr Volf, parazitolog působící na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

„Biologie, stejně jako věda samotná, nezná hranice, přesto v tradici československé či dnes české vědy jsou úctyhodné příspěvky související s tak průlomovými objevy jakými je imunologická tolerance, virogenie v podstatě životních cyklů retrovirů, vývoj celé řady úspěšných vakcín, zásadní příspěvky k odhalení molekulární podstaty vnitřních hodin a celá řada dalších průlomových výdobytků na kontě našich badatelů doma i v zahraničí,“ uvedl prof. Libor Grubhoffer, garant nově podporovaného oboru biologie a dodal: „V současné době vstupujeme do nové ery biologického výzkumu v naší zemi, ta se vyznačuje zahájením činnosti celé řady moderních výzkumných infrastruktur základního biologického výzkumu či orientovaného výzkumu do oblasti biomedicíny či zemědělství. Mecenášská podpora tak přichází v pravý moment jako jeden z motivačních nástrojů, který by neměl uniknout pozornosti žádného mladého badatele v experimentálních či teoretických oblastech biologie.“

Mladí talentovaní čeští vědci, jejichž výzkum možná jednou změní životy nás všech

Držitelé Neuron Impuls 2015

Medicína – Mgr. Jana Dobrovolná

Zhoubné nádorové buňky vznikají v několika vývojových krocích z relativně neškodné přednádorové buňky. K tomuto buněčnému přerodu přispívají genetické změny způsobené tvorbou RNA:DNA hybridů, tzv. R-smyček. Jana Dobrovolná vyvinula unikátní metodu, která umožňuje R-smyčky izolovat a identifikovat proteiny, které se podílejí na jejich metabolismu. Tento výzkum může odhalit nové biomarkery přednádorových lézí a usnadnit tak jejich včasné rozpoznání.

Fyzika – Mgr. Anna Fučíková, Ph.D.


Doktorka Anna Fučíková se dlouhodobě zabývá zkoumáním polovodičových nanočástic a jejich optických vlastností. Vyvinula novou technologii růstu křemíkových nanokrystalů s velmi úzkou emisní čárou a vysokou účinností luminiscence, které překonávají dosud známé nanomateriály. V rámci projektu podpořeného Neuron Impulsem zkoumá fyzikální vlastnosti polovodičových nanomateriálů na úrovni jednotlivých nanokrystalů, zejména pomocí unikátní kombinace optické mikro-spektroskopie a mikroskopie atomárních sil. Výsledky bádání a dalšího rozvoje technologie by měly nalézt uplatnění jako luminofory pro LED a solární články či jako fluorescenční značky v biologii a jinde.

Chemie – doc. Mgr. Richard Štefl, Ph.D.

Lidský genom obsahuje obrovského množství nekódujících genů, které představují dosud chybějící článek pro pochopení mnohých buněčných mechanismů a nemocí. A právě tato „temná hmota genomu“ je předmětem projektu Richarda Štefla. Ten si klade za cíl objasnit strukturní podstatu chemické komunikace mezi genomem a RNA polymerázou při přepisu nekódujících genů. Tento projekt zodpoví dlouholetou otázku, jak spolu komunikuje chromatin a RNA polymeráza II a jak tyto interakce regulují genovou expresi nekódujících RNA, které jsou klíčové pro mnohé genetické poruchy a lidská onemocnění. O aktuálnosti výzkumu laboratoře Richarda Štefla svědčí fakt, že letos získal prestižní grant od Evropské vědecké rady (ERC Consolidator Grant)”

Matematika – v oboru matematika byly uděleny dva Neuron Impulsy

Matematika – RNDr. Vít Jelínek, Ph.D.

Vít Jelínek se zabývá výzkumem propojujícím kombinatoriku, teoretickou informatiku a diskrétní geometrii. Studuje mimo jiné otázky týkající se "průměrných" vlastností náhodně generovaných kombinatorických objektů, jako jsou matice nebo množinové systémy. Výsledky jeho práce mohou najít aplikace například při návrhu efektivních algoritmů a datových struktur.

Matematika – RNDr. Jan Vybíral, Ph.D.

Celkový objem dat, který je v současnosti nutné zpracovávat, roste exponenciálně nebo i rychleji. Informační hodnota těchto dat nicméně tak rychle neroste. Nacházet odpovědi v tomto množství dat je tedy čím dál tím těžší. Cílem projektu Jana Vybírala je teoretická analýza i praktická aplikace metod komprimovaného snímání. Tento interdisciplinární obor kombinuje výsledky funkcionální analýzy, statistiky a numeriky pro efektivní zpracování vysocedimenzionálních dat. V praktické části projektu se Jan Vybíral zaměří na data z oboru fyziky pevných látek a bioinformatiky.

Společenské vědy – Mgr. Tomáš Cvrček, Ph.D.

Studium hospodářských dějin se v dnešním světě stále intenzivněji spoléhá na využití historických statistických údajů. Cílem projektu doktora Tomáše Cvrčka je vytvoření veřejné komplexní databáze Central European Historical Microdata Center (CEHMC), která shromáždí, zpracuje a zpřístupní taková data pro oblast střední a východní Evropy mezinárodním badatelům i široké veřejnosti. Výsledkem bude široka paleta údajů o nejrůznějších ukazatelích dlouhodobého vývoje na území někdejší Habsburské monarchie, včetně mezd, rozvoje školní docházky, demografického vývoje, vzestupu nových technologii či rozvoje kapitálového trhu.


Pro více informací a zaslání fotografií prosím kontaktujte Ladu Brůnovou:


lada.brunova@nfneuron.cz nebo +420 739 659 456