Smuteční oznámení – zemřel prof. Jan Svoboda

Za profesorem Janem Svobodou

V pondělí 13. března 2017 se z Prahy do světa rozlétla zpráva z nejsmutnějších, zpráva o úmrtí profesora Jana Svobody, prvního laureáta Ceny Neuron za přínos světové vědě v oboru biologie. Uplynulo přitom teprve několik měsíců od radostných okamžiků předání tohoto ocenění...

Profesor Svoboda byl bezesporu jednou z nejvýraznějších postav naší biologie od 60. let minulého století až po současnost. Obrovské nadání pro vědeckou práci, touha dostavát se až za hranice lidského poznání, neutuchající potřeba pronikat do podstaty přírodních dějů, ale i fungování lidské společnosti a encyklopedické znalosti – to všechno se snoubilo v osobnosti Jana Svobody a bylo předpokladem pro jeho úspechy dosažené v oblasti molekulární biologie a genetiky retrovirů a jejich schopnosti vyvolávat nádorové přeměny buněk.

Nezávislý objev virogenie, který Jan Svoboda učinil hned na počátku své vědecké dráhy, byl postupně základem pro udělení třech Nobelových cen, a je smutnou skutečností či ironií osudu, že se tak vždy stalo bez Jana Svobody. Ten ovšem nikdy nezahořkl. Naopak, stal se mimořádně respektovanou veličinou světové retrovirologie. Ostatně u příležitosti 100. výročí objevu viru Rousova sarkomu, prvního popsaného retroviru a současně „životního“ viru Jana Svobody, se za ním na jaře 2010 sjela do Prahy celá generalita světové retrovirologie.

Po zásluze se mu dostalo postupně řady významných ocenění doma (mimo jiné Česká hlava nebo Cena Neuron) i v zahraničí, naposledy zvolení za člena Národní akademie věd USA.

Naše země může být právem hrdá na profesora Jana Svobodu a na jeho celoživotní dílo včetně žáků, které vychoval pro domácí i světová pracovistě.

Jan Svoboda nám bude tolik moc chybět. Až do nedávného onemocnění byl nejraději v laboratoři, kladl si nové otázky pro vysvětlení detailů ze života retrovirů a hledal na ně vysvětlení svými pokusy. Současně měl tolik rád mládí kolem sebe, a stále raději měl provokativní diskuze – navzdory své bytostné laskavosti. V jednom z loňských rozhovoru pro Lidové noviny řekl: „Jen akademická svoboda zaručí vědě posun dopředu, jinak se bude točit stále dokola.“ Takový byl Honza Svoboda, tak na něho budeme vzpomínat a předávat jeho odkaz dalším generacím.

Profesor Jan Svoboda, legenda česloslovenské virologie, čest jeho památce!

– profesor Libor Grubhoffer, garant oboru biologie

Profesor Jan Svoboda

V listopadu roku 2016 přezval Cenu Neuron za přínos světové vědě v oboru biologie. Vedle jeho objevů v oblasti retrovirologie vyzdvihl profesor Grubhoffer, garant oboru, v nominačním textu i jeho výjimečnou osobnost: „Jan Svoboda je velký diskutér a když už to nemůže vydržet, sedne a napíše kritický článek, aby se podělil o svůj názor na palčivá témata dnešní doby, vždy skvěle vybaven znalostmi filosofie, historie a literatury. Laskavý k mladé generaci, a proto jí tolik respektovaný a vyhledávaný.“