Přírodovědec Václav Gvoždík objevil zapomenutého krokodýla

Krokodýl konžský – zatím pouze neoficiální název krokodýla, na kterého historie zapomněla. Anebo ne?

Praha/Kongo, 29. března 2017 – Teprve před pár dny se biolog Václav Gvoždík vrátil se svým týmem z Expedice Neuron, která vedla do pralesů Konga. Cílem výpravy bylo získat genetické vzorky trpasličího krokodýla, kterého zatím neznají ani učebnice přírodopisu. Odlišení nového druhu by zároveň mohlo pomoci tamní ochraně přírody i krokodýla samotného.

Krokodýl konžský, jak jej Václav Gvoždík prozatímně pojmenoval, zatím není odborníky všeobecně přijímán a vědecká obec jej stále zaměňuje se západoafrickým krokodýlem čelnatým. Spatřit tyto jedny z nejmenších krokodýlů světa je poměrně vzácné. Herpetologovi Václavu Gvoždíkovi, který pracuje v Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a v Národním muzeu, se to ovšem podařilo v rámci výzkumů obojživelníků a plazů pralesů Konžské pánve.

Václav Gvoždík vyhrál soutěž Expedice Neuron v roce 2016 a získal částku 250 tisíc korun. Jeho expedice byla zahájena 16. ledna 2017 a trvala přibližně dva měsíce. 

Objev přišel v noci, kdy krokodýlům svítí oči červeně

Při jedné expedici si Václav Gvoždík během nočních průzkumů všiml u krokodýlů čelnatých morfologických rysů, které ho překvapily. Krokodýl čelnatý totiž své jméno získal podle nápadně vystouplého čela, český vědec ale při pozorování několika krokodýlů narazil i na jedince s nápadnými rozdíly ve tvaru hlavy. Při hlubším zkoumání pak zjistil celou řadu znaků, které svědčí o tom, že má před sebou odlišný druh. Nově získaná data z terénu, kam Gvoždík znovu vycestoval díky finanční podpoře Nadačního fondu Neuron, podporují prvotní hypotézu, že v Kongu skutečně žije doposud neuznávaný druh krokodýla.

Václav Gvoždík pracuje v Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a v Národním muzeu. Členové jeho expedičního týmu byli (zprava): doktorand Matej Dolinay, asistent Jérémy Thomas z Francie, konžský spolupracovník Ange Zassi-Boulou a další místní asistenti.

Z pralesa zpět do laboratoře

„Terénní práce byla jen první částí výzkumu, nyní bude následovat genetický výzkum v laboratoři. Snažili jsme se v Kongu objíždět širší region a zmapovat, kde krokodýl konžský žije," popsal přírodovědec. Václav Gvoždík očekává, že jeho výzkum povede k definitivnímu uznání krokodýla konžského jako platného samostatného druhu. Vzorky tkání pro genetickou analýzu získával Václav Gvoždík ze dvou zdrojů: přímo v pralese, a také od domorodých obyvatel, kteří krokodýly běžně jedí.

Krokodýl v mrazáku konžské restaurace.

Položka na jídelníčku tamních obyvatel

Kromě mapování krokodýlů v přírodě se výzkumný tým zaměřil i na tzv. bushmeat, tedy jak funguje trh s masem pocházejícím z divokých zvířat z pralesa. „Problematika bushmeatu je komplikovaná. Je aktuální zejména v zemích střední a západní Afriky, kde má hluboce zakořeněnou tradici. Člověk by možná řekl, že je tedy v prostředí afrického venkova normálním stavem, ale je potřeba vidět širší souvislosti – se zvyšujícím se tempem kácení pralesů se životní prostředí divokých zvířat zmenšuje a stává více a více dostupné lidem a tedy i lovcům a lovecký tlak je pak již příliš velký. Venkované navíc už dávno neloví jen pro svou potřebu, ale zejména za účelem prodeje do měst.”

Krokodýlí vzkaz pro budoucí generace 

Odlišení nového druhu tohoto velkého obratlovce by mělo pomoci ochraně přírody i krokodýla samotného. Jedině správné pochopení druhové rozmanitosti totiž může vést k adekvátní ochraně a tedy zachování fauny a flóry pro budoucí generace. Včetně krokodýla konžského tak, aby byl i nadále k vidění nejen na fotkách, ale i v pralesích střední Afriky.

V letošním roce vyšle Neuron do světa další tři expedice

Na úpatí nejvyšší hory Amazonie za primátem uakari

Biolog a vědecký ilustrátor Jan Dungel se opět vydal do nepoznaných oblastí kolem černých amazonských vod, aby zde zdokumentoval primáta uakari, opici, o které dodnes neexistují žádné vědecky podložené informace.

Dusné horko, bodavý hmyz, kousaví mravenci... Tropický prales není příjemné místo k životu. Přesto malíře a biologa Jana Dungela uchvacuje už 25 let. Na expedici odjel 20. března a vrací se 29. dubna 2017. Přečtěte si o jeho výpravě více a sledujte horké novinky.

Vliv globalizace na život „bohatých chudých“

Sociální antropolog Radan Haluzík už několik let zkoumá megalomanské domy po celém světě a jeho cílem je popsat kulturní a finanční toky i tenze globalizovaného světa. Letos se vydá navštívit vily „bohatých chudých” také do Libanonu, Nigérie a Guatemaly.

V cizině vydělávají a v rodné vesnici staví obrovské vily. Pro lidi, kteří rychle zbohatli, jsou domy vizitkou úspěchu, ale i kotvou v původním domově. Ten postupně ztrácejí pod tlakem stále rychlejšího životního tempa... Klikněte si o více informací.

Do Peru za ptákem se zlatavými pery

Ornitolog Vojtěch Kubelka se vydá do střední části Peru, aby zde zjistil více o životě bájné bekasiny královské a odpověděl na otázku, zda je opravdu ohroženým druhem, nebo jen uniká lidské pozornosti.

Svým způsobem jde o mystický druh, říká o bekasině královské ornitolog Vojtěch Kubelka. Na podzim jede zjistit více o životě tohoto opeřence do Jižní Ameriky. Přečíst víc si však můžete už nyní.

––––

Pro více informací a zaslání fotografií prosím kontaktujte Ladu Brůnovou:
lada.brunova@nfneuron.cz nebo +420 739 659 456

Expedice Neuron

Expedice Neuron je příležitostí pro odvážné vědce, kteří ke svému výzkumu potřebují data z terénu. „Soutěž vznikla s cílem podpořit vědecké výzkumy, které by těžko získaly finance na realizaci z jiných zdrojů. Nemáme žádná omezení na vědecký obor, kterého se mají projekty týkat, dosažené vzdělání žadatelů nebo místo, kde se má výzkum zrealizovat. Expedice Neuron je otevřena všem vědcům, kteří hledají podporu pro své odvážné výzkumné projekty,“ přibližuje Lukáš Soukup, který byl u zrodu myšlenky vědce v jejich výpravách podporovat. „Většina vědeckých objevů dnes vzniká v laboratořích nebo před obrazovkami počítačů, a tak jsou pro laika často neuchopitelné narozdíl od expedic, které jsou spojeny s dobrodružstvím a vždy obsahují srozumitelný lidský příběh. Jsem rád, že se nám s NF Neuron daří být u takových příběhů, které mají ambice přepsat učebnice,“ dodává Václav Dejčmar, mecenáš fondu, který expedice finančně podporuje. S výpravami, které se už do světa vydaly, i těmi, které se na cestu teprve chystají, se můžete seznámit na expedičním webu.