Přírodovědec Václav Gvoždík objevil zapomenutého krokodýla

Krokodýl konžský – zatím pouze neoficiální název krokodýla, na kterého historie zapomněla. Anebo ne?

Na začátku roku 2017 se biolog Václav Gvoždík vrátil se svým týmem z Expedice Neuron, která vedla do pralesů Konga. Cílem výpravy bylo získat genetické vzorky trpasličího krokodýla, kterého zatím neznají ani učebnice přírodopisu. Odlišení nového druhu by zároveň mohlo pomoci tamní ochraně přírody i krokodýla samotného.

Krokodýl konžský, jak jej Václav Gvoždík prozatímně pojmenoval, zatím není odborníky všeobecně přijímán a vědecká obec jej stále zaměňuje se západoafrickým krokodýlem čelnatým. Spatřit tyto jedny z nejmenších krokodýlů světa je poměrně vzácné. Herpetologovi Václavu Gvoždíkovi, který pracuje v Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a v Národním muzeu, se to ovšem podařilo v rámci výzkumů obojživelníků a plazů pralesů Konžské pánve.

Neuron Stories – poslechněte si i další příběhy vědců

Václav Gvoždík vyhrál soutěž Expedice Neuron v roce 2016 a získal částku 250 tisíc korun. Jeho expedice byla zahájena 16. ledna 2017 a trvala přibližně dva měsíce.

Objev přišel v noci, kdy krokodýlům svítí oči červeně

Při jedné expedici si Václav Gvoždík během nočních průzkumů všiml u krokodýlů čelnatých morfologických rysů, které ho překvapily. Krokodýl čelnatý totiž své jméno získal podle nápadně vystouplého čela, český vědec ale při pozorování několika krokodýlů narazil i na jedince s nápadnými rozdíly ve tvaru hlavy. Při hlubším zkoumání pak zjistil celou řadu znaků, které svědčí o tom, že má před sebou odlišný druh. Nově získaná data z terénu, kam Gvoždík znovu vycestoval díky finanční podpoře Nadačního fondu Neuron, podporují prvotní hypotézu, že v Kongu skutečně žije doposud neuznávaný druh krokodýla.

Václav Gvoždík pracuje v Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a v Národním muzeu. Členové jeho expedičního týmu byli (zprava): doktorand Matej Dolinay, asistent Jérémy Thomas z Francie, konžský spolupracovník Ange Zassi-Boulou a další místní asistenti.

Z pralesa zpět do laboratoře

„Terénní práce byla jen první částí výzkumu, nyní bude následovat genetický výzkum v laboratoři. Snažili jsme se v Kongu objíždět širší region a zmapovat, kde krokodýl konžský žije," popsal přírodovědec. Václav Gvoždík očekává, že jeho výzkum povede k definitivnímu uznání krokodýla konžského jako platného samostatného druhu. Vzorky tkání pro genetickou analýzu získával Václav Gvoždík ze dvou zdrojů: přímo v pralese, a také od domorodých obyvatel, kteří krokodýly běžně jedí.

Krokodýl v mrazáku konžské restaurace.

Položka na jídelníčku tamních obyvatel

Kromě mapování krokodýlů v přírodě se výzkumný tým zaměřil i na tzv. bushmeat, tedy jak funguje trh s masem pocházejícím z divokých zvířat z pralesa. „Problematika bushmeatu je komplikovaná. Je aktuální zejména v zemích střední a západní Afriky, kde má hluboce zakořeněnou tradici. Člověk by možná řekl, že je tedy v prostředí afrického venkova normálním stavem, ale je potřeba vidět širší souvislosti – se zvyšujícím se tempem kácení pralesů se životní prostředí divokých zvířat zmenšuje a stává více a více dostupné lidem a tedy i lovcům a lovecký tlak je pak již příliš velký. Venkované navíc už dávno neloví jen pro svou potřebu, ale zejména za účelem prodeje do měst.”

Krokodýlí vzkaz pro budoucí generace

Odlišení nového druhu tohoto velkého obratlovce by mělo pomoci ochraně přírody i krokodýla samotného. Jedině správné pochopení druhové rozmanitosti totiž může vést k adekvátní ochraně a tedy zachování fauny a flóry pro budoucí generace. Včetně krokodýla konžského tak, aby byl i nadále k vidění nejen na fotkách, ale i v pralesích střední Afriky.