Co jsme si odnesli z konference Kritické myšlení?

Již poněkolikáté jsme se stali partnerem konfernce Krimyš (Kritické myšlení). Proč zrovna kritické myšlení? V době manipulací či podvržených zpráv (hoaxů, fake news) je kritické myšlení jedním z nejdůležitějších témat pro budoucnost společnosti. A posláním Nadačního fondu Neuron je mimo jiné podporovat vědecké myšlení, které posunuje hranice našeho poznání.   

Konference Krimyš (zkratka pro kritické myšlení) se konala ve čtvrtek 26. 7. v pražském Kině Lucerna. Do posledního místa zaplněný sál dával tušit, že program přednášek bude velmi zajímavý. Celým večerem provázel Lukáš Hána, zakladatel konference a odborník na kritické myšlení. 

Konferenci zahájil Petr Ludwig, zakladatel GrowJOB Institute se svým příspěvkem, jak by se kritické myšlení mohlo stát oborem, ve kterém by ČR vynikala. Třeba tak, jako se Estonsko proslavilo e-governmentem, tak by naše země mohla udávat trend ve výuce kritického myšlení. Zdůraznil, že kritické myšlení by se v dnešní době mělo začít zapracovávat do vzdělávácích plánů, aby již od mládí měli lidé nástroj, kterým hodnotit pravdivost informací.

Andrea Procházková, novinářka v redakci Respekt a studentka právnické fakulty, ukázala na reálných příkladech, jak různá periodika přistupují k prezentaci identické informace. Rozdíly mezi přístupy k žurnalistice jsou opravdu velké, jak na českém trhu, tak v mezinárodním měřítku. Čtenář by si tak měl danou informaci vždy ověřovat z více relevantních zdrojů.

Další řečník, Martin Rota, známý youtuber, nám představil, jakým způsobem vznikají jeho videa, která kriticky a vtipně rozebírají současná pseudovědecká témata, hoaxy a mystifikace. Co na diváky funguje a jak složité je natočit obsah, který diváka zaujme v dnešní přehlecené době.

Příspěvek s názvem "Sofistikovanost v nedokonalosti" přednesl Filip Matějka, ekonom z CERGE-EI a laureát ceny Neuron z roku 2016. Teorie racionální nepozornosti nám poodhaluje, jakým způsobem jsme schopni zpracovávat a vyhodnocovat informace. Klasické ekonomické modely počítaly s tím, že člověk má vždy informace, které potřebuje, a že se na základě nich dokáže správně rozhodnout. To ale ve skutečném životě nefunguje. Filip na příkladech ukázal, že míra nepozornosti se může měnit v závislosti na množství poskytnutých a dostupných informací a jak tyto mechamismy působí například při žádosti o zaměstnání nebo při hledání podnájmu.

Na poslední chvíli byl v programu potvrzen i Bjoern Lomborg, prezident Copenhagen Consensus Center. Jeho přednáška "How can nations spend smarter?" vzbudila v publiku mnoho otázek. V krátkosti jde o racionalizaci a optimalizaci finančních toků (ať humanitární pomoc, rozvojová spolupráce, nebo třeba standarní toky státního rozpočtu) dle jejich "přidané hodnoty". Na základě analýzy "náklady - výdaje" by efekt těchto peněž mohl mnohonásobně vyšší. Spíše než se zaměřovat na velké množství malých projektů, je efektivní soustředit se na několik nadějných projektů, v nichž vložené finance přinesou mnohonásobně vyšší hodnotu.

Vojtěch Buk, spoluautor knihy o Fake news a zkladatel projektu zvolsi.info, publikum zásobil mnoha příklady fake news z praxe a postřehy, které získal díky školením kritického myšlení na základních a středních školách.

Konferenci zakončil Lukáš Hána, lektor kritického myšlení, který představil techniku,díky které můžeme trénovat kritické myšlení. Technika spočívá ve třech snadných krocích:

1) challenge (zpochybnění)

2) consider (zvažování)

3) conclude (závěr)

Jak na to? Informace a "fakta", která se nám zdají podezřelá, bychom měli těmito třemi kroky zanalyzovat. Nejprve se pokusit hypotézu napadnout (zpochybnit), poté hledat alternativní vysvětlení/varianty této hypotézy a na závěr si tyto kroky zhodnotit, zda alternativní vysvětlení odpovídají/neodpovídají hypotéze a vyvodit si z toho pro sebe závěr.

 Všechny příspěvky budou k dispozici ze záznamu na webu konference.