7 statečných mladých vědců

Co schází k pochopení příčin ženské neplodnosti? Získá lidstvo cenný poznatek k vývoji nové generace léků na leukémii? Dokáže český matematik naučit počítače pracovat chytřeji? Může se matematika podílet na léčbě chorob? Co nového nám o vlivu Alexandra Velikého řeknou hory v Uzbekistánu? Dokážeme zlevnit výrobu vodíku? A co ještě nevíme o nejpevnějším materiálu světa? Nadační fond Neuron představuje sedm mladých českých vědců s odvážnými a originálními výzkumnými projekty, kteří posouvají hranice poznání svých oborů. Mecenáši fondu je podpoří částkou 6 milionů korun.

7 statečných mladých vědců ~ 6 milionů korun



Vědecká rada Neuronu vybrala ty nejlepší české vědce v šesti oborech, kterým ještě nebylo ani 40 let, a přitom jsou na nejlepší cestě posunout hranice poznání. Se svými originálními výzkumnými projekty letos zvítězili v otevřené soutěži Neuron Impuls, a mecenáši fondu je podpoří částkou 6 milionů korun korun. Již nyní si pak mohou vědci připravovat své projekty, se kterými se budou ucházet o Neuron Impuls 2017.

 


A kdo jsou ti, kteří mění svět k lepšímu?

„Šest oborů a nespočet velkých a silných témat. Vědecká rada Neuronu neměla lehkou práci při výběru, ne však proto, že by měla málo kvalitních projektů, ale právě naopak, bylo obtížné mezi skvělými projekty vybrat ten nejlepší. Mám radost, že se Neuron stává zavedenou značkou na poli české vědy, ale zároveň jsem si vědom také naší odpovědnosti. Nesmí se totiž stát, že Impuls získá někdo nedostatečně kvalitní. Zatím se nám daří a přejeme si, aby tomu bylo tak i v příštích letech,“ uvedl prof. Pavel Hobza, místopředseda správní rady NF Neuron a garant oboru chemie.

„S radostí sledujeme, jak mladí čeští vědci rok od roku profesně rostou. Jak zkušenosti, které získavají na prestižních univerzitách po celém světě, přetvářejí v rodné zemi do nových objevů, a mění tím společnost k lepšímu. Spolu se samotnými vědci pak stoupá i úroveň jejich projektů, s nimiž se ucházejí o Neuron Impuls. A já jsem moc ráda, že je můžeme v jejich práci podpořit,” doplnila Monika Vondráková, předsedkyně správní rady NF Neuron.

Ocenění si převezmou symbolické šeky v rámci slavnostního udílení Cen Neuron za přínos světové vědě, které se koná ve středu 24. listopadu 2016.

Impulsisté 2016 ~ 6 x 1 milion korun pro každý z oborů

medicína – PharmDr. Zuzana Holubcová, Ph.D.
biologie – doc. Mgr. Vítězslav Bryja, PhD.
společenské vědy – PhDr. Ladislav Stančo, Ph.D.
matematika* 1 – doc. Mgr. Zdeněk Dvořák, Ph.D.
matematika* 2 – doc. RNDr. Tomáš Vejchodský, Ph.D.
chemie – doc. Ing. Zdeněk Sofer, Ph.D.
fyzika – Mgr. Otakar Frank, Ph.D.

Co schází k pochopení příčin ženské neplodnosti?

Embryoložka Zuzana Holubcová jako první na světě odhalila, co probíhá v lidském vajíčku před oplodněním. Pomocí speciálně upraveného mikroskopu nafilmovala, co se děje uvnitř lidských vajíček darovaných na výzkum během jejich zracího vývoje. Zjistila, že lidská vajíčka tvoří chromozomální dělící aparát jiným způsobem než ostatní lidské buňky nebo myší vajíčka. „Kvůli absenci speciální organely, centrozomu, je vřeténko lidských vajíček velmi náchylné k rozpadu a pokud k tomu dojde, chromozomy se pomíchají a nerozdělí správně,“ vysvětluje mladá vědkyně, která na svůj projekt získala milion korun. Po oplození takového vajíčka může sice vzniknout embryo, ale často nepřežije a žena potratí. Svůj objev již publikovala v prestižním vědeckém časopise Science, což je pro mnohé vrchol vědecké kariéry. Výzkum Zuzany Holubcové pochválila dokonce i britská královna, která do MRC Laboratory of Molecular Biology, institutu v Cambridge, kde tehdy mladá embryoložka působila, přijela na návštěvu. Poznatky dalšího bádání, ve kterém se chce zaměřit na identifikaci molekul klíčových pro stabilitu pólů dělícího vřeténka, přispějí k pochopení příčin neplodnosti a mohou napomoci i ke zvýšení úspěšnosti umělého oplodnění, která je nyní pouze asi 30 procent.

~ medailonek a rozhovor se Zuzanou Holubcovou ~

Získá lidstvo cenný poznatek k vývoji nové generace léků na leukémii?

Zatímco se lidé domlouvají slovy, buňky v našem těle používají ke komunikaci různé typy bílkovin. Docent Vítězslav Bryja chce potvrdit svou hypotézu, že jeden typ bílkovin, zvaný Wnt, může ovlivňovat nejen chování buněk, které spolu těsně sousedí, ale i těch na opačném konci těla. Pokud se mu to podaří, získá lidstvo cenný poznatek k vývoji nové generace léků na leukémii. Ne vždy by pak byla nutná chemoterapie. „Je možné, že zjistíme, že není nutné likvidovat přímo leukemické buňky, ale postačí indikovat protilátky, které daný protein vychytají a zneutralizují,“ říká docent Bryja, který na svůj výzkum získal milion korun.

~ medailonek a rozhovor s Vítězslavem Bryjou ~

Dokáže český matematik naučit počítače pracovat chytřeji?

Matematik Zdeněk Dvořák se ve svém výzkumu zaměřuje na automatizaci, která při řešení matematických problémů šetří čas a významně snižuje počet možných chyb. Potřebuje ale naučit počítače pracovat chytřeji. Výkonné stroje sice dovedou udělat i několik miliard operací za sekundu, ale postupují trochu otrocky. Například na cestě k řešení matematického problému rozebírají všechny možnosti a těch bývá tolik, že je výkonný počítač nezvládne projít ani za několik dní. Zdeněk Dvořák chce najít způsoby ke zmenšení obrovského množství operací. „Na rozdíl od počítače člověk pozná, že určité příklady vypadají podobně, zahrne je tedy do jednoho a vytvoří jakousi zkratku na cestě k cíli. Nejprve proto zkusím s použitím počítače vyřešit několik zajímavých problémů, abych poznal, které takové zkratky fungují. Poznatky pak využijí k návrhu obecnějšího automatizovaného postupu,“ říká oceněný matematik. Výsledky výzkumu mohou výrazně usnadnit práci budoucím kolegům.

~ medailonek a rozhovor se Zdeňkem Dvořákem ~

Může se matematika podílet na léčbě chorob?

Matematik Tomáš Vejchodský se ve svém výzkumu věnuje zdokonalováním numerických metod pro řešení parciálních diferenciálních rovnic a příslušných úloh na vlastní čísla. Znalost numerických metod uplatnil například při zkoumání biochemických procesů v buňkách – pomocí matematických modelů se totiž dají sledovat interakce chemikálií. Aktuálně jsou vědci schopni sledovat interakce zhruba deseti chemikálií, v živé buňce jich ale reagují tisíce. „Abychom mohli sledovat všechny zmíněné interakce, bude nutné sestavit úplně jiné modely a klást si nové otázky,“ říká Tomáš Vejchodský, který na svůj výzkum získal od Neuronu půl milionu korun. Až se vědcům podaří pochopit všechny důležité pochody v buňce, budou o krok blíže k určení chemikálií, kterými je možné ovlivňovat biochemické procesy. To by umožnilo navrhovat nové léky mnohem efektivněji než dnes. „Patrně je to cesta k léčbě mnoha chorob,“ dodává. Neuron Impuls mu umožní získat nové poznatky a výpočetní postupy, které bude možné využít i ve výpočetních softwarech používaných inženýry při navrhování mostů, přehrad a dalších technických staveb.

~ medailonek a rozhovor s Tomášem Vejchodským ~

Co nového nám o vlivu Alexandra Velikého řeknou hory v Uzbekistánu?

Z knih víme o Alexandru Velikém mnohé – dobyl většinu tehdy známého světa, vyhrál všechny bitvy, měl tři manželky, zemřel mladý v roce 323 př. n. l., za pár dní měl slavit 33. narozeniny. Tým archeologů vedený Ladislavem Stančem chce ale zjistit, kudy přesně ve Střední Asii postupoval a zejména kde stály pevnosti a horská útočiště, jež musel dobýt. Rekonstrukcí procesu Alexandrova válečného tažení chtějí archeologové přispět k pochopení toho, jaký dopad měla tato konkrétní historická událost na místní osídlení, společnost a kulturu v dalších staletích. „V mapování cesty, kterou armáda procházela horským masivem, nám pomohou analýzy terénu v GIS, ale i zkušenost nás a uzbeckých kolegů s tamní krajinou,“ říká archeolog Ladislav Stančo, který na výzkum získal milion korun.

~ medailonek a rozhovor s Ladislavem Stančem ~

Dokážeme zlevnit výrobu vodíku?


Auta poháněná vodíkem dostávají od ekologů jedničku – z výfuků totiž odkapává jenom voda. Výroba vodíku rozkladem vody je ale velmi drahá, protože se musí používat platina, iridium nebo paladium, která jsou extrémně vzácné a její zásoby jsou omezené. Chemik Zdeněk Sofer a jeho tým vyvíjí materiál, který by mohl přípravu vodíku podstatně zlevnit. „Chceme platinu nahradit sloučeninami na bázi dichalkogenidů přechodných kovů, například molybdenu, wolframu nebo vanadu, kterých je relativní dostatek a zcela běžně se jich tisíce tun používá v průmyslu,“ říká. Pokud vědci zvládnou výrobu takovýchto katalyzátorů, bude stát jeden gram pár korun.

~ medailonek a rozhovor se Zdeňkem Soferem ~

Jak ovládnout nejpevnější materiály na světě?

Dvojrozměrné membrány jako je grafen jsou nejpevnějšími materiály, které známe. Díky svým vlastnostem vydrží extrémní zatížení, jež ale nezůstane bez odezvy – změní uspořádání elektronů uvnitř namáhané vrstvy. Fyzik Otakar Frank se pokusí o něco, co se zatím nikomu nepovedlo: zdeformovat monoatomární vrstvu tak, aby z ní vznikl trychtýř, který dokáže lépe využít energii světla, které do něj „nalejeme”, a tím podstatně zvýšit účinnost solárních článků.

~ medailonek a rozhovor s Otakarem Frankem ~

*V oboru matematika byly v letošním roce uděleny dva Neuron Impulsy v částce 2 x 500 tisíc korun.

Pro více informací a zaslání fotografií prosím kontaktujte Ladu Brůnovou:
lada.brunova@nfneuron.cz nebo +420 739 659 456