Společenské vědy

Od roku 2014 NF Neuron rozšířil pátou oblast udělování Neuron Impulsů z ekonomie (2011–2013) obecně na společenské vědy.


Webové rozhraní pro vkládání žádostí v roce 2017 bude otevřeno
od 1. 2. do 31. 3. 2017.

Jména letošních vítězů se dozvíte zde.

Již nyní si můžete připravovat své projekty, se kterými se budete ucházet o Neuron Impuls 2017.

Výzva 2017 bude otevřena celé škále společenskovědních a humanitních oborů, bez vyhlášení konkrétního tématu (v roce 2016 se NF Neuron rozhodl zaostřit vypsané téma, které znělo: Člověk a dějiny. Úloha osobnosti v utváření civilizace). Vítány jsou i projekty multioborových týmů. V případě projektů, které budou mimo konkrétní oblast působnosti jednotlivých členů Vědecké rady za příslušné obory, budou vyžádány posudky z řad externích spolupracovníků NF Neuron.

Společenské vědy jsou často podceňovanou, a z hlediska podpory velmi podhodnocenou, oblastí výzkumu. A to přesto, že celá řada zásadních otázek dnešního světa (politické krize, náboženská nesnášenlivost, kulturní konflikty, sociální problematika, role médií apod.) jsou výsledkem společenských, kulturních a historických procesů, kterým bychom měli do hloubky rozumět.

Vítězný projekt obdrží částku v maximální výši 1 milionu korun.

  

V oboru společenské vědy (dříve ekonomie) byli již podpořeni tito vědci a projekty:

PhDr. Ladislav Stančo, Ph.D. – Na hoře Oxyartově: detekce pevností a refugií z doby Alexandra Velikého ve Střední Asii
Tým archeologů vedený Ladislavem Stančem chce zjistit, kudy přesně Alexandr Veliký postupoval, když rozšiřoval svoje nevelké království Makedonii až k západní hranici Indie, a jeho vojsko táhlo přes Střední Asii, z antické Baktrie do Sogdiány (dnes severní část Afghánistánu a okolí uzbeckého města Samarkand), a zejména, kde stály pevnosti a refugia, jež musel dobýt.

Mgr. Tomáš Cvrček, Ph.D. - Vytvoření Central European Historical Microdata Center při NF VŠE
Cílem projektu je vytvoření veřejné komplexní databáze Central European Historical Microdata Center (CEHMC), která shromáždí, zpracuje a zpřístupní taková data pro oblast střední a východní Evropy mezinárodním badatelům i široké veřejnosti. Výsledkem bude široká paleta údajů o nejrůznějších ukazatelích dlouhodobého vývoje na území někdejší Habsburské monarchie, včetně mezd, rozvoje školní docházky, demografického vývoje, vzestupu nových technologii či rozvoje kapitálového trhu.

Mgr. Jaroslav Řídký, Ph.D. – Socio-rituální centrum v mladoneolitickém období (4900–4500 př. n. l.)
Neuron Impuls v oboru společenských věd obdržel od Nadačního fondu Neuron archeolog Jaroslav Řídký. Finanční prostředky využije na výzkum sídliště s rondelem. Jedná se o stavby starší než např. Stonehenge nebo egyptské pyramidy.

Ing. Filip Pertold, Ph.D. – Česká cesta k prosperitě: aktivita žen s malými dětmi na trhu práce
Projekt analyzuje dopad mateřské a rodičovské dovolené na úspěšnost českých žen na trhu práce a také jaké změny politik by jim nejlépe mohly pomoci v jejich kariérním postupu. Pro ekonometrickou analýzu je využita komparace České republiky s Dánskem, které je vzorem prorodinné politiky.

dr. Jan Libich – Fiskální, monetární a růstové implikace stárnoucí populace: problémy a jejich řešení
Demografické trendy stárnoucí populace implikují, že bez výrazných změn ve fiskální politice bude mnoho zemí včetně České republiky na pokraji bankrotu během jedné generace. Projekt se pokusí přispět výzkumnými poznatky a jejich popularizací k řešení těchto palčivých problémů.

doc. Ing. Štěpán Jurajda, Ph.D. – Jména a úspěch
Projekt měří význam jmen a jejich abecedního pořadí pro úspěch firem či pracujících na trhu práce, úspěch studentů v přijímacích řízeních, či úspěšnost (mužské linie) rodin v mezigenerační sociální mobilitě. Tato témata nejsou v existující literatuře dostatečně dobře zpracována díky malé dostupnosti vhodných dat, jelikož statistické agentury odmítají sbírat či distribuovat informace o jménech šetřených subjektů. Významná část projektu by se tak zaměřila na kódování a sběr vhodných datových souborů. Je pravděpodobné, že význam efektů abecedního pořadí či lingvistických efektů jmen jako faktoru, který přispívá k rozhodování jednotlivců, narůstá ve světě, kde je stále více dostupných informací o produktivitě pracujících, kvalitě výrobků firem, či potřebnosti sociální služby pro daného žadatele, takže často volíme mezi téměř nerozeznatelně kvalitními alternativami. Důležitost těchto efektů je pak jasná z pohledu jednotlivců, jejichž jména mohou mít malý, ale opakovaně se vyskytující a tudíž kumulovaný efekt na jejich životní úspěch. Např. běžné využívání abecedního třídění jako nediskriminujícího způsobu řazení je tak možná problematické.

Prof. Mgr. Miroslav Bárta, Dr. - garant oboru společenské vědy

"Nebudeme se bát podpořit originální a odvážně výzkumné projekty, které budou mít ambici otevřít nové oblasti společenských věd."