2016

doc. Mgr. Zdeněk Dvořák, Ph.D.
matematika

Držitel Neuron Impulsu 2016

Zajímá ho situace, kdy ani hodně výkonný počítač nezvládá řešení spousty operací. V projektu, na který nyní získal Neuron Impuls, chce naučit počítače pracovat tak chytře, aby obrovské množství operací řešit nemusely.

více informací

Mgr. Otakar Frank, Ph.D.
fyzika

Držitel Neuron Impulsu 2016

Znát přesný čas je někdy hodně důležité. Třeba když jdete na první rande. Existují však i jiné významné údaje. Fyzik Otakar Frank například hledá způsob jak určit přesné mechanické vlastnosti grafenu. Na svůj výzkum nyní obdržel jeden milion korun jako Impuls od Nadačního fondu Neuron.

více informací

PhDr. Ladislav Stančo, Ph.D.
společenské vědy

Držitel Neuron Impulsu 2016

Z knih víme o Alexandru Velikém mnohé – dobyl většinu tehdy známého světa, vyhrál všechny bitvy, měl tři manželky. Zemřel v roce 323 př. n. l., mladý, za pár dní měl slavit 33. narozeniny. V jeho životě ale zůstává řada nevyjasněných okolností.

více informací

doc. Ing. Zdeněk Sofer, Ph.D.
chemie

Držitel Neuron Impulsu 2016

Auta poháněná vodíkem dostávají od ekologů jedničku. Z výfuků odkapává jenom voda. Ovšem výroba tohoto plynu rozkladem vody je velmi drahá, protože se musí používat zlato, iridium nebo platina. Chemik Zdeněk Sofer a jeho tým vyvíjí materiál, který by mohl přípravu vodíku podstatně zlevnit. Na svůj projekt nyní dostal Neuron Impuls ve výši jeden milion korun.

více informací

PharmDr. Zuzana Holubcová, Ph.D.
medicína

Držitel Neuron Impulsu 2016

Přibližně třetina umělých oplodnění dopadne dobře a žena porodí dítě. Úspěšnost patrně vzroste, až začnou centra asistované reprodukce využívat poznatky Zuzany Holubcové. Ta jako první na světě odhalila, co probíhá v lidském vajíčku před oplodněním. Česká badatelka nyní dostala na další výzkum Impuls jeden milion korun od Nadačního fondu Neuron.

více informací

doc. RNDr. Tomáš Vejchodský, Ph.D.
matematika

Držitel Neuron Impulsu 2016

1+1 = 2. Tento přesný výsledek zná každý školák. Ovšem někdy matematika tápe. Například při navrhování mostů, přehrad a dalších technických staveb používají inženýři parciální diferenciální rovnice, které poměrně přesně popisují složité jevy v konstrukcích. Přesné řešení těchto rovnic však téměř nikdy nejsme schopni najít. Matematici tedy přišli s myšlenkou rezignovat na přesnost a začali hledat přibližné řešení pomocí numerických metod. Kromě parciálních diferenciálních rovnic se numerickými metodami řeší i jiné složité a v praxi užitečné úlohy, například úlohy na vlastní čísla. Právě těm se věnuje Tomáš Vejchodský, který nyní získal Neuron Impuls, tedy půl milionu korun na další výzkum.

více informací

doc. Mgr. Vítězslav Bryja, Ph.D.
biologie

Držitel Neuron Impulsu 2016

Lidé se domlouvají slovy. Buňky v našem těle používají ke komunikaci různé typy bílkovin. Docent Vítězslav Bryja chce dokázat svojí hypotézu, že jeden typ bílkovin, zvaný Wnt, může ovlivňovat nejen chování buněk, které spolu těsně sousedí, ale i těch na opačném konci těla. Výzkum probíhá jak v mozkomíšní tekutině vyvíjejícího se mozku, tak na leukemických buňkách u laboratorních myší, takže pokud se hypotéza potvrdí, získá lidstvo cenný poznatek k vývoji nové generace léků na tuto nemoc. Nyní dostal docent Bryja od Nadačního fondu Neuron jeden milion korun jako Impuls k dalšímu výzkumu.

více informací

Mgr. Ondřej Kreml, Ph.D.
matematika

Držitel Neuron Impulsu 2016

Švýcarský fyzik a matematik Leonhard Euler formuloval před téměř 300 lety rovnice pro proudění ideální kapaliny, která nemá vnitřní tření. Šlo o model opomíjejíci skutečnost, protože v reálném světě neexistuje tekutina bez viskozity. Eulerovy rovnice mají mnoho tzv. slabých řešení. Rozšířit dosud existující poznatky o těchto slabých řešeních je cílem projektu matematika Ondřeje Kremla. Na svůj výzkum nyní získal Neuron Impuls Junior, tedy čtvrt milionu korun.

více informací

Mgr. Pavla Eliášová, Ph.D.
chemie

Držitel Neuron Impulsu 2016

Mnohem rychlejší, daleko menší a k životnímu prostředí šetrnější počítače. Tohoto cíle by se dalo dosáhnout díky poznatkům z projektu Pavly Eliášové, která vyvíjí nové materiály pro počítače na bázi spintroniky. Na svůj další výzkum nyní získala čtvrt milionu korun od Nadačního fondu Neuron.

více informací